Never Again

Frederik

V minulém díle : „Už ti to řekl, co?" vyjde zpoza dveří Nick. „Podle mě je to blbost" usměje se a posadí se vedle mě. Chvíli se mu dívám do očí a užívám si ten pohled. „Taky si říkám" zasměji se a opřu se mu o rameno. „Je to chvíle, ale už mi připadáte jako bratři" usměji se a zavřu oči. „To je první znak toho, že k nám patříš. A navíc, vůně vlkodlaků uklidňuje, možná tě to jen oblblo" zakření se Nick. Pomalu vzpomínám na tu chvíli u stromu, kdy jsem cítila Jeremyho vůni a necítila jsem bolest. „Máte se mnou nějaké plány?" podívám se na něj. „No, kontrolovat tvůj hněv. A Peter si asi už plánuje, jak nás dá dohromady." Ušklebí se Nick a odchází z pokoje. Sleduji jak se jeho delší, černé vlasy pohybují, stejně jako on a nejednou sjedu pohledem i níž. Nečum tam! vynadám si.

******
"Dobréé rááno!" zakřičí Gabe, který leží vedle mě na posteli. Já s leknutím uskočím. "Co tady děláš?!" vykřiknu a zakryji se dekou. "Měl jsem tě jít vzbudit, nic lepšího mě nenapadlo" zachrochtá Gabe se slzami v očích. "Kdyby jsi viděla ten tvůj výraz" začal se smát ještě víc. Já jsem protočila oči a shodila Gabea z postele. "Nějaká nevrlá po ránu" zamrmlal a už se chystal odejít. Ale rozhodl se, že na mě místo toho skočí. Náš záchvat smíchu se nesl po celém sídle. "Co to tady děláte za kraviny?" ozval se Dave stojící uprostřed dveří. Neodpověděli jsme a místo toho jsme si utírali slzy, které nám při tom výbuchu vyplavaly napovrch. "Magoříí" vyběhne Gabe z postele a cestou se rozmlátí o malý, plastový košíček, ve kterém byly naskládané kolíčky na prádlo. Jeho náhlý výkřik bolestí donutil Davea aby se začal smát tak, jako já před několika málo vteřinami. "Ty.. kolíčky... mě chtěly zabít!" vykřikne Gabe a pohybem nohy odkopne kolíček nejblíže u jeho nohy. "Nebo jsi ty chtěl zabít je" odpovím na to hned. Začneme se smát a odcházíme za Peterem do kuchyně.

"Co jste tam dělali takovou dobu?" pozvedne jedno obočí Nick. Úsměv mi z tváře zmizí hned, jak vstoupím do kuchyně. Nick tam sedí v černé košili a černých džínách. Tvář má bledou a úsměv žádný. Mráz mi přejede po zádech tak, až sebou maličko cuknu. Gabe s Davem si sednou za stůl a nabírají si všemožné jídlo, ale nejedí. Peter ještě nesedí u stolu, ale malými pohyby převrací maso na grilu. Všichni sedí mlčky u stolu.. ale nejedí. Nabrala jsem si maličko salátu. Vždyť tady maso je, proč nejedí? Konečně se Peter posadí za stůl a pokyne rukou. Kluci okamžitě začnou hltat jídlo. "Nehltejte, nikdo vám to nesní" vejde do kuchyně neznámá osoba. "Frederiku! Vítej!" odskočí od stolu Peter. Kluci upustili veškeré jídlo z dlaní a s plnými chřtány se usmějí na osobu. Přestali jíst okamžitě po tom, co Peter odešel od stolu. Zajímavé. "Ahoj Petere. Zdravím děcka" usměje se ten pán. "Strejdoo!" jako jedna velká banda odskočí od stolu a objímají toho pána. "Já jsem Frederik Wern, těší mne" podá mi ruku. Já si otřu ruce o košili a podám mu jí také. "Melanie Susan Cooperová, také mne těší" nasadila jsem úlisný úsměv a znovu si sedla. Gabe s Jeremym se začali šklebit, když spatřili, že se na ně dívám, tak si raději nacpali pusu salátem. "Tak jak je to s tím podvraťáckým mizerou?" vyslovil Frederik. "Frederiku..." zvednul obočí Peter. A kluci si přiložili prst ke rtům. 'mlč'.. proč má mlčet?

Snad se vám tahle extra krátká část líbila ♥ :)