Kapitola 1-Moje černá stránka

114 5 0
                                    

Černota, tma, nic... takhle vidím svět já. Jane Black Jetmmeor. Většinou mi všichni říkají Blacky. Tím všichni myslím malou skupinu nazývající se mými přáteli. Uznávám, řekněme méně známé "náboženství" BLACK. Vlastně jsem ateista, protože v mém náboženství se dá pojmenovat bohem leda tak smrt. Smysl mého života je umřít. Na téhle planetě musíme protrpět dlouhý život a na konci nás čeká úžasná smrt!!! Tohle náboženství uznává menší menšina obyvatel. Přesně, skupina lidí ze zapadlé ulice New Yorku, mí přátelé. Naše barva, černá. Znak, lebka. Nemyslete si máma s tím nesouhlasila. S každým mlátí puberta jinak a jindy. Já si například navrhla rakev už před dvěma lety a hrob si nechám na později. Občas chodím na hřbitov za mrtvým tátou. Ten to chudák neměl lehký. Po rozvodu s mojí mámou si našel novou přítelkyni z který se vyklubal šílenec a vrah. Tátu našli probodnutého ve skříni, když si ostatní sousedi stěžovali, že to v domě smrdí mrtvolou. A máma... Ta žije se mnou v malém paneláku, třetí patro. Je to spíš trochu větší garsonka, než byt. Dva pokoje, koupelna, k tomu obývák a kuchyň v jednom. Nic jako chodba tam není. Když jsem byla malá skočila jsem s okna, od té doby máme nerozbitná skla. Nedá se říct že jsme bohatý. Spíš jsme průměrný. Mámě už bývá jedno co dělám a kdy se vracím domů. Ale je ráda když to ví. Moje nejlepší kamarádka je Gray. Spolu máme hromady zážitků. Například jak jsme si hráli s naší kočkou, jak jsme neúmyslně utopili naši kočku, jak jsme pohřbili naši kočku a tak dále.

BlackKde žijí příběhy. Začni objevovat