Do domu starého Binnyho se někdo přistěhoval. Nechápu kdo by se sem chtěl stěhovat!!! Do zapadlé ulice New Yourku. ,,Jone běž se s novými sousedy přivítat!" zařve na mě máma z kuchyně, když vidí přijíždět jejich auto. ,,Ale mami!!!" ,,Musíme udělat dobrej dojem." odpoví. ,,Radši bych žila dalších deset let!" odseknu naštvaně a zabořím hlavu do polštáře. ,,Vždyť to zas bude nějaký starý dědek!!!" zamumlám. ,,No a co?!" a to bylo mámino poslední slovo. Zvednu se z postele. Navlíknu na sebe černé legíny, sukni s lebkama a černý tílko s rudým páskem. Přes ramena si přehodím taky černou mikinu. Skočím do koupelny a tam si sčešu nezkrotné černé vlasy. Nandám si nejpodstatnější make-up a udělám si bílý pramínek ve vlasech. Naposled se kouknu do zrcadla a běžím do kuchyně za mámou a stihnu na ni ještě křiknout ,, Jestli se nevrátim do hodiny, volej policii, mohl by to bejt úchil!" rukama cuknu prudce dolu a běžím rychle ke dveřím, abych už to měla za sebou. Nandám si conversky a pět minut se motám s tkaničkami. ,,Holka v patnácti by si měla dokázat zavázat tkaničky!" Křikne na mě máma. ,, No comment!!!" To už za sebou zavírám dveře. Vyběhnu na ulici. Hned přede mnou přes ulici stojí nově obydlený dům. Přelítnu vedle přechodu a zastavím před domem. Stojí tam auto který je překvapivě moderní a je v něm dětská sedačka. Achjo tak tu bydlí malý smrad! Pomyslím si. Dojdu ke dveřím a zazvoním na stále ještě zaprášený vysklený zvonek. Zavřu oči. Slyším otvírající se dveře. ,,Dobrej já jsem vaše sousedka přes ulici, máma mě poslala abych se představila jsem Jone Black Jetmmer. Otevřu oči. Ku podivu přede mnou stojí vysoký tmavovlasý kluk přibližně v mém věku, možná starší, stojí vzpřímeně před dveřmi a kouká na mě. Já stojím asi metr před nim a koukám na něj s pusou do kořán. Asi dvacet vteřin jsem tam stála bez dechu ani nemrkla. I on je naprosto vyvedený z míry. Potom konečně promluví. ,, Dobrej já jsem Maikl Rickyd. A no to je asi všechno..." ,,Hmmm... Já už musim jít." a běžím domu co mi nohy stačí. Spadne mi z vlasů gumička nechám to být a hned za dveřmi našeho domu se svezu na podlahu. Namotám si pramen vlasů na prst a čumím do blba. Přede mnou stojí máma. ,,Neptej se!"
ČTEŠ
Black
RomancePosláním mého života je umřít, věřím v něco jako náboženství které to říká.To ale netuším že se přistěhuje neodolatelnej kluk kterej mi změní můj krátkém život. Pomalu mě přesvěčí o tom že je to blbost a ukáže mi že svět není černej, ale hraje různý...
