* Mike*
Vylezu z ventilace a slyším řev a bušení, jak se animatronici předbíhají v tom, kdo mě první zabije. Rozeběhnu se pryč a za chvíli uslyším dusot nohou. Spousty nohou. Už jdou po mně! Kličkuju po pizzerii a nakonec se schovám za Toy Freddyho. Animatronici kolem nás proběhnou bez povšimnutí. Jsem si jistý, že kdyby mysleli normálně tak by mě našli. Ovládá je ale vztek a proto nedávají takový pozor. Což mě přivádí k otázce, PROČ MĚ K*RVA CHTĚJÍ ZABÍT?! Vzdyť Vincenta museli vidět! Posadím se na zem a začnu zhluboka dýchat. Wolfy mi přijde na pomoc. Určitě. Uslyším tření háku o zeď. Foxy. Jestli mě najde tak jsem v hajzlu, protože jemu neuteču. ,, Jsi tu? Myslím si, že ano... ostatní možná nedávali pozor, ale já tě cítím... chceme být jen volní. Tak nás nech odvést práci a bude to. Bude to rychlé slibuji... jen tě probodnu hákem... nebude to bolet. " říká. Ale nějak zvláštně... uklidňujícím tónem. Já se uvolním. Po tvářích mi stečou první slzy. Co když má pravdu? Když mě zabijí, budou klidní. Ale ne volní! ,, Jen vylez... víš, že ti nechceme ublížit. Pokud teď nevylezeš, budu muset přitvrdit. Nechci ti ublížit, ale pokud nevylezeš, budu muset. Tak pojď..." láká mě Foxy dál a skřípání háku se pořád blíží. Rychle přemýšlím, KAM SE SAKRA SCHOVAT?! Nakonec zalezu za kulisu a skrčím se do rohu. Z boku vidím Foxyho, jak šel na místo mé první 'schovky'. Vypadá zmateně. ,, Ať už jsi se schoval kamkoliv tak věř, že já tě najdu. Ale budu hodný. Máš poslední šanci vylézt a bude to rychlé. Jinak budu muset být zlý. " řekne. Já se trhaně nadechnu, doufám že to neslyšel. Ale štěstí dneska není na mé straně. On se prudce otočí, zavřeští a rozeběhne se ke kulise. Já vystartuju k východu a pryč. Rychle! Pohání mě strach a ten mi vlévá do žil adrenalin. Zastavím u dveří vedoucích do sklepa. Nebudou zamčené. Otevřu je a vběhnu dovnitř. Málem spadnu ze schodů, ale ustojím to a zavřu železné dveře. Opřu se o ně a do nich brzy narazí animatronická těla. Zamču je- jako hlídač jsem dostal klíče. Vím, že rozzuřené, krvelačné animatronici to moc dlouho neudrží, ale doufám, že alespoň na tak dlouho, abych si našel slušný úkrýt. Prohledávám to za neutichajícího bouchání animatroniců a řevu a pak konečně najdu ideální schovku. Rozzářím se a vlezu do své schovky. Teď mě už nenajdou.
(401 slov)
ČTEŠ
Wolfy- Návrat
Fanfiction4. díl série Wolfy. Zapomněla jsem na něj. Doufala jsem, že to skončilo. Potlačila jsem nenávist k němu. Ale on na mě nezapomněl...a přichází až k nám, ve všech svých barvách. Proč mi to děláš, bráško?