Ahoj^^ Tak konečně nová kapitolka:3 Opravdu mi trvalo dlouho, než jsem tuhle kapitolku nějak zpracovala, takže se vám snad bude líbit.^^
Chci vás upozornit, že jsem vynechala to, jak jsou na letišti a to, jaký měli let, protože by to bylo straaašně moc zdlouhavé, nudné a naprosto o ničem. Snad vám ti nebude vadit a bude vás ti přesto bavit! :)
A také bych vám chtěla strašně moc poděkovat za 5K přečtení a za tak krásné komentáře, které mi píšete. Upřímně vám za ně děkuji, protože mi vždy zvednou náladu. A samozřejmě, že i za votes! :3
DĚKUJUPS: V poslední době vůbec nedokážu najít nějakou FF (nemusí to být FF), která by se mi opravdu líbila, tak mi prosím posílejte do komentářů vaše povídky. :) Moc ráda si je přečtu:3
Zhluboka se nadechl a jeho odstín pleti dostával červený nádech. Stále měl položené dlaně na mých tvářích a překvapeně si mě prohlížel.
,,To si myslíš?" zeptal se přiškrceně. Nepatrně jsem kývla na souhlas a snažila se nevnímat slzy, které mi po tvářích skapávaly na klíční kost. ,,Nikdy jsem tě nenáviděl a nikdy tě nebudu nenávidět, Watsonová," uklidnil se a pohladil mě po vlasech.
,,Tohle mi nedělej," zakroutila jsem hlavou a zavřela oči. ,,Už to znovu neudělám, Chrisi. Už ti nedokážu věřit," když jsem to dořekla, připadala jsem si, jako bych zrovna spadla do propasti a zlámala si všechny kosti.
,,Nevěříš mi?" zalapal po dechu a své ruce přesunul na volant.
,,Ne," špitla jsem a uvnitř se mi srdce snažilo prorvat hruď.
Rozšířily se mu nosní dírky, odvrátil ode mě pohled a silou bouchl do volantu, až jsem leknutím nadskočila.
,,Daisy-" začal, ale přerušila jsem ho.
,,Měli bychom jet. Zmeškáme let," otočila jsem se k okénku a potichu brečela. Chris neřekl ani slovo, nastartoval auto a vyjeli jsme.
Uvědomovala jsem si, že vše, co jsem chtěla, se přede mnou hroutí. Chtěla jsem si vybudovat kariéru reportérky, být bohatá, mít spoustu přátel, ale hlavně jsem chtěla jeho. Toho muže, který mi několikrát lhal a myslel si, že si se mnou může dělat, co chce. Nejsem jako holky, které si tahal do postele.
ČTEŠ
Please don't cry my girl (Chris Evans)
Фанфик,,Proč se tak chováš?" vzlykla jsem. ,,Protože jsi moje, jen moje" zašeptal. ------------------------------------------------- Jak to se mnou a sním bude dál? Už několikrát mi ublížil, ale stále se od něj nedokážu držet dál. Stejně, jako on ode mě...