Please don't cry my girl (Chris Evans)

Superhrdina bez fyzičky

,,Co?" zmateně jsem na něj pohlédla a kousek se od něj odtáhla.

,,Pojď se mnou, ke mně." snažil si mě přitáhnout blíž, ale já jsem protestovala. Trochu se zamračil, ale stále měl prsty zaryté do mé kůže. Znejistěla jsem. Co po mně vlastně chce? Chce TAMTO? Vytřeštila jsem oči, když jsem si to uvědomila. Ale já nemůžu. Ještě ne a...

,,Děje se něco?" všiml si mého vystrašeného pohledu.

,,Já... Já nevím... Nevím, jestli..." koktala jsem. Nevěděla jsem, co mu mám na to říct. Chtěla jsem jít k němu a zase spát v jeho posteli, vedle něho, ale hádám, že by mu to asi nestačilo. ,,Nemám věci na spaní." vyhrkla jsem nakonec.

,,Ty potřebovat nebudeš." zachechtal se.

,,Myslím... Myslím, že bych měla jít." vyprostila jsem se z jeho sevření a jako tělo bez duše se vydala pomalým krokem na pěšinku.

,,Dělal jsem si srandu." chytl mě za ruku. Otočila jsem se na něj, ale hned jsem sklopila pohled. ,,Jen spolu přátelsky strávíme večer."

************

Seděla jsem na jeho posteli a přemítala si v hlavě, cestu k němu domů. Nikdo z nás neřekl ani slovo. Jen jsme kopali do sněhu a občas se koukli na oblohu, kterou zdobily hvězdy.

,,Dáš si něco k jídlu?" vešel do místnosti. Jen jsem vytřeštila oči, když jsem spatřila, jak mu džíny skvěle sedí.

,,Ne, díky." snažila jsem se přemluvit k tomu, abych na něj tak nezírala, ale moc se mi to nedařilo. ,,Kde máš sprchu?" zeptala jsem se bezmyšlenkovitě.

,,Dole. Hned první dveře vpravo." odpověděl jednoduše. Rychle jsem vstala z postele a zamířila na schodiště. Jen na mě zíral, ale nic neřekl.

Vešla jsem do koupelny a tam na mě koukala luxusní sprcha na dotykové ovládání. Chvíli jsem si jí prohlížela a poté jsem se konečně odhodlala, udělala pár kroků a pustila vodu.

Nešla jsem se sprchovat, jen jsem pustila vodu, aby to nevypadalo nápadně. Slékla jsem si oblečení a navlékla na sebe plyšový župan, aby to vypadalo, že jsem se myla. Nasála jsem vůni županu a zamuchlala jsem se do něj. Nevěděla jsem, proč stojím uprostřed jeho koupelny a čuchám si k jeho županu. Jediné, co jsem věděla, bylo to, že mě to naprosto uklidňuje.

,,Daisy?" uslyšela jsem pronikavý hlas a poté zaklepání.

,,Ano?"

,,Jsi v pořádku? Jsi tam víc, jak čtvrt hodiny."

,,Jsem v pohodě." odpověděla jsem a šla otevřít dveře. Otevřela jsem dveře a přede mnou stál úplně jiný muž, než jsem do té doby znala. Měl na sobě volné černé tepláky, šedé obyčejné triko a neupravené vlasy. Vypadal neskutečně sexy. Nejradši bych se na něj v tu chvíli vrhla, ale myslím, že by nereagoval moc pozitivně. Vlastně, co mi brání v tom, abych ho políbila?

,,Máš můj župan?" žasl. Nejistě jsem přikývla. ,,A pod ním nic nemáš?" zeptal se polohlasně a sjížděl mě pohledem. Znovu jsem nevrle přikývla a věděla, kam tím míří.

,,Klidně si ho sundám, jestli..." řekla jsem, ale pak jsem si uvědomila, jak to vyznělo. ,,Myslím to tak, že si ho vyměním za jiné oblečení." dodala jsem rychle.

,,Mně to bylo divný." zasmál se. Úsměv jsem mu opětovala, ale když se dotkl županu a snažil se mi ho nějakým způsobem sundat, úsměv mi hned zmizel.

,,Tak to ani nezkoušej!" rozeběhla jsem se ke schodům.

Vyběhla jsem těch asi tisíc schodů a funěla, jako kdybych běžela maratón. Koukla jsem se za sebe a všimla si, že za mnou běží s pobaveným výrazem. Vypískla jsem a vběhla do jeho pokoje. Tam jsem se zastavila a čekala, co bude dál. Otevřely se dveře a do nich vběhl Chris.

,,Vzdávám se!" vyjekla jsem a couvala, když se ke mně stále přibližoval. Narazila jsem na postel a málem spadla. Stoupl si vedle mě a vzal mě za ruce. S pobavením jsem ho strčila na postel, ale stáhl mě s ním.

,,Tohle mi vyhovuje." zašeptal udýchaně. Ležela jsem na něm a zhluboka dýchlala stejně, jako on.

,,Na superhrdinu nemáš moc dobrou fyzičku." rýpla jsem si.

,,To není, kvůli fyzičce." řekl bez jakéhokoliv pobavení v hlase.

Zamotala se mi hlava, ale po chvíli jsem se začala smát štěstím. Zaplavila mě radost a já se smíchem zabořila hlavu mezi jeho krk a rameno. Zasmál se a obejmul mě kolem pasu. V mém břiše měli motýlci bitvu, zatímco já, jsem se chvěla vzrušením.

Jeho smích se rozléhal po celém pokoji a mně to dodávalo energii. Nikdy jsem netušila, že budu mít radost, ze štěstí druhých. Moje mysl v téhle poloze nedokázala zdravě uvažovat. Pomalu jsem vzdávala všechny pravidla o tom, že bych s ním neměla nic mít. Potřebovala jsem ho. Moc jsem ho potřebovala.

Své rty jsem pomalu směřovala k jeho krku. Daisy, stop! Nesmíš to udělat! Nesmíš to udělat!
Po chvíli rozmýšlení jsem ho políbila na krk. Zachvěl se a mě převálcovalo neskutečné teplo. Neodtáhl se a ani nic neříkal, tak jsem pokračovala dál. Jemně jsem položila ruku na jeho hruď, zvedla hlavu a krátce ho políbila na rty. Odtáhla jsem se a byla zvědavá, na jeho reakci. Překvapeně se na mě podíval, ale i hned mě zase políbil.

Moje hormony bláznily, když mě nenasytně líbal. Nebylo to kostrbaté líbání, které jsem zažila, ale bylo to vášnivé a drsné zároveň.

Převalí se na mě, podepírá se rukou o matraci a druhou rukou mi drtí bok. Naše rty se pohybují v dokonalé souhře. Trochu se odtáhne a skousne mi spodní ret. Zasténám a obejmu ho kolem krku. Celým svým tělem se k němu přitisknu a snažím si ho udržet, co nejblíže. Když pustí můj ret, jemně ho pokoušu na krku a on zasténá. Jeho zásténání mě dohání k šílenství, tak mu obmotám nohy kolem jeho pasu a on mě rychle, ale jemně, chytne za stehna.

Opustí mé rty a přesunese ke krku. Jeho měkké rty se jemně dotýkají mé kůže na krku a já dostávám záchvaty touhy. Přejedu nehty přes jeho svalstvo na zádech a nechávám se unášet jeho dokonalostí.

Když mě zubama dráždí na krku, zachvěji se a on to zaregistruje. Usměje se a pohladí mě po stehně. Chci mu tu slast oplatit.

Zajedu rukou pod jeho triko a naskytne se mi dotek na jeho vypracované svalstvo. Povolím stisk nohou, vyhrnu šedou látku a dostanu se do takové polohy, aby mé rty mohly laskat jeho kůži pod látkou.

Má ústa líbají jeho hruď, mezitím co mé prsty kroužejí kolem vybracovaného břicha. Jemné líbání změním na drsné, ale pomalejší a užívam si jeho každé procítěné sténaní.

Bez toho, aniž bych věděla, co dělám, sjedu rukou o kousek níž, ale zastaví mě. Dostane mě zpět do takové úrovně, aby mi opět mohl přejíždět přes mé rty svými.

Otře se o můj rozkrok a já se kousnu do rtu, abych aspoň trochu zabránila hlasitému zasténání, ale marně. Sten přešel i přes moje zkousnuté rty. Má víčka se přivírají, když mě líbá na klíční kosti a podepíra má záda svou rukou.

,,Tohle jsem chtěl udělat už dávno." zašeptá zadýchaně a políbí mě na špičku nosu.