Until Dawn

2. Temnota (Část 2.)

Matt

Chata Washingtonů

22:28

Odložil jsem tašky ke dveřím a pohlédl na ostatní. Byli celkem v klidu. Nebo tak aspoň vypadali.

"O můj bože. To je TAK SUPER být už uvnitř v domě. I když je i tady strašná zima," usmála se Ashley. 

"Rozdělám oheň," oznámil nám Josh a vydal se ke krbu.

"Vypadá to tady pořád stejně," rozhlédl jsem se kolem.

"Nikdo tady nebyl," upozornil mě Josh.

"Nezapomnělas na policii?" zeptala se Ashley.

"Ale nebylo tady moc akce," řekl Chris a připomněl nám tím tu párty před rokem. 

Posadil jsem se na sedačku a dál jen pozoroval ostatní.

"Jak je, lidi?" zaslechl jsem Mika, který právě přišel s Jess pár kroků za ním.

"Heeej," pozdravila nás Jess.

"Ahoj," zasmál se Josh.

Najednou jako by se mi téměř zobrazila před očima chvíle, kdy jsem se podíval do toho dalekohledu. Mike a Emily v objetí. Ne. Rozhodně nebyli jen přátelé.

"Chovej se jak doma, kámo," řekl Josh Mikovi.

"Vítej. Převezmi vedení a vezmi si cokoli co chceš," vstal jsem ze sedačky a vydal se k Mikovi, "Ty si bereš všechno co chceš stejně vždycky, že?"

"Whoa, zůstaň v klidu," řekl Mike opatrně.

"Miku, drž se dál od mé přítelkyně," řekl jsem.

"Sakra - o čem to mluvíš?" zamračil se Mike.

"Drž se dál od Emily," zvýšil jsem hlas.

"Emily? Proč bych si něco znovu začínal s Emily?" zeptal se celkem naštvaně.

"Přestaň být takovej vůl, kámo, nikdo tě tady nechce," řekl jsem výhružně.

"Vážně, co máš za problém?" zeptal se Mike a ustoupil o krok dozadu.

Chytl jsem Mika a začal ho škrtit. Josh okamžitě nechal oheň být a odtrhl mě od Mika. 

"Co vám sakra je?" zeptal se, "Nepřišli jsme sem, aby jsme si urvali hlavy. Myslím, že tady můžeme strávit fajn čas, že?" snažil se nás uklidnit a Mike se na mě napřestával nenávistně dívat.

"Hej, Miku. Nechcete si s Jess zajít do toho srubu, kterým jsem vám říkal?" navrhl Josh.

"Jo. Jo, fajn," souhlasil Mike a vydal se k Jess.

"Tak jdeme?" podíval se Mike na Jess a ta se pomalu zvedla ze sedačky.

"Jasně," usmála se Jess. Mike ji chytl za ruku a společně se vydali pryč.

Ve stejnou chvíli vešla do místnosti Emily a pozorovala je, dokud jí nezmizeli z dohledu.

"Kde je moje taška?" zamračila se najednou.

"Hmm?" podíval jsem se k ostaním taškám.

"Moje taška! Malá taška s růžovým vzorem! Matte, posloucháš mě?" zvýšila hlas, "O můj bože, to si nepamatuješ? Koupila jsem ji v tom obchobě vedle té italské prodejny bot. Tam jsem si koupila boty na jehlovým podpatku. Tys sloužil jako nosič a slintals po té holce, která  nás obluhovala."

"Hele, já...ptala se mě na mou bundu," odpověděl jsem.

"Dobře. Ale ji vážně ta tvoje značková bunda nezajímala," téměř křičela.

"Co máš proti mé bundě?" zeptal jsem se.

"MATTE, potřebuju MOU TAŠKU," vrátila se zpět na původní téma.

"O můj bože! Možná sis ji prostě zapomněla," řekl jsem klidně.

"Vážně si myslíš, že bych zapomněla mou tašku?" zeptala se podrážděně.

"Dobře, já -" začal jsem.

"Co?" křičela Emily.

"Myslím, že nic," řekl jsem tiše.

"Musel si ji nechat dole u lanovky," řekla jistě, "No tak! Vrátíme se brzy."

"A pak se budeme moct trochu zahřát?" zeptal jsem se.

"Pak  se budeme moct hodně zahřát," usmála se.

"Dobře," souhlasil jsem, "Dobře. Tak jdeme."

"Fajn. A já jdu do vany," řekla Sam a vydala se nahoru po schodech, zatímco Emily a jsme zamířili ven z chaty.

Takže ahoj. Další část. Jak jsem slíbila. Každej týden jedna kapitola. Vím, že tahle je HOOODNĚ krátká a...nevím. Prostě je kratší. Ten pocit, když píšete hodinu kapitolu a pak zjistíte, že má jen 500 slov. Moc mluvili. Takže já musela hodně překládat. A to znamená, že jsem musela přemýšlet. Chápete? Přemýšlet! Dále opět děkuju za 1,4K zobrazení. Vážně moc díky. Pokud jste nevěděli jak nějaká z postav vypadá, tak teď už víte. Obrázky a taková ta charakteristika byla už přidána ke (snad) všem. A poslední věc: Omlouvám se těm, kteří mají Mika mezi svými oblíbenými postavami za jeho přiškrcení a těm, kteří mají Matta mezi svými oblíbenými postavami za to, že je teď trochu "ten zlej". To je vše. Mějte se :-)