Hunger games 78.ročník Skoro jako sestra

12

S trhnutím se probouzím. Obloha za oknem je stále černá a hodiny na zdi ukazují 5 hodin ráno. Oblékám si tričko,kalhoty a na krk si věším řetízek od mámy.Pak potichu vyklouzávám z pokoje. Bosá chodidla se mi lepí na vyleštěnou podlahu. Už jen pár hodin. Tik tak. Jakoby se hodiny ze všech pokojů zbláznily. Dávám se do běhu. Proběhnu jídelnou a mířím ven k výtahu. Mačkám všechna tlačítka co vidím, sedám si na podlahu výtahu, dveře se zavírají a konečně je ticho. Jedu dolů.10.9.8.7.6. Nikde nikdo. 5.4.3.2.1. Tma. Dokonce i tréninkové centrum je potemnělé. Přízemí. Dveře se ale neotvírají. No jistě. Aby někdo náhodou neutekl. Výtah se znova dává do pohybu. Po tváři mi stéká slza. Stýská se mi. Co jsem to udělala. Ve dvanáctém patře se dveře opět otvírají.Nastupuje nějaký chlápek s delšími blond vlasy. Dělá jako by si mě nevšiml. Vím kdo to je. Vyhrál druhé čtvrtohry. Haymitch Abernathy. Výtah se opět rozjíždí. 13. poschodí. Mentor dvanáctého kraje vychází ven. ,,Dál to nejede." Podívám se na něj a i přes to,že se na mě nedívá, vím, že mluví na mně. Zvedám se ze země a vycházím na střechu.

Je tu chladno. Podívám se dolů na Kapitol. Ulice nejsou tak čisté jako tenkrát. Před revolucí. Někde je i nějaká ta troska, kterou mírotvorci ještě nestačili odklidit. ,,Myslel jsem, že je to tu tak zničené, že nám ten hnusnej Kapitol dá pokoj. Ale jak se tak dívám, moc zničeně to tu nevypadá." Kouknu na něj. Na tváři má vrásky, chybí mu zub a přes líci se mu táhne rozšklebená jizva. Nevypadá jako všemi uznávaný vítěz 50. ročníku. ,,Na co koukáš? Tahle přece vítěz nevypadá co?"Sklopím oči. Má pravdu. ,,Realita není vždy zaková jakou si ji představuješ, tebe učí Johanna co? Takže už to asi víš." Kývnu hlavou. ,,Smrt není vůbec pěkná, ale to co přijde potom je horší. Noční můry, strach, bláznovství."

,,Takže chcete říct, že bych měla zemřít?" ,,Samozřejmě že ne. Mentoři mají zakázáno takhle mluvit." Ironie. Není divu. ,,Kde je Katniss?" Ptám se. Chtěla bych ji vidět. Poděkovat jí. ,,Katniss? Ta je doma. Ve dvanáctém kraji. Radši ji nepozvali. Jediná hrozba Kapitolu. Bojí se jí tak, že rozhlásili že je mrtvá." To jsem nevěděla. Myslela jsem, že je tady.

Vychází slunce. Můj poslední pravý východ slunce. Pozoruji zlatý kotouč, jak vykukuje nad vysokými budovami. ,,Ty jsi ségra té holčičky, kterou Katniss oplakává. Že je to tak?",,Hmm." Zamumlám. ,, Tak to je děs." Dívá se na mě, cítím to. ,,Poslyš. Ty musíš vyhrát. Už jen kvůli Katniss. Kvůli Johanně. Kvůli nové vzpouře. "
Se vzpourou nechci mít nic společného. Já ne. ,,Měla bys už jít, aby tě nehledali. Nashle." Otočím se na něj. ,, Sbohem" zašeptám.