Kdyz prisla Misa bylo jiz poledne. Rychle me vycistila a sla pro vybaveni. Tentokrat prisnesla i sedlo. Vyrazili jsme. Jizdarnu jsme ale zase minuli. Super! Vyjizdka. Moc jsem je miloval. Moc jsem JI miloval. Je vubec mozne aby kun citil takovou duveru a lasku ke cloveku?? Ocividne ano. Pomalym krokem jsme dosli az na pesinu jde jsme predtim cvalali. Misa dala pobidku do klusu. Naklusal jsem a Misa me odbocila na malou polni cesticku. Chvilku jsme klusali a pak jsme presli do kroku. Misa na me zacala mluvit. "Takze Same. Tady za chvilku je fakt dlouhy okruh ktery se drive pouzival pro dostihy. No a my si tam par kolecek zajedeme. Dokud budes moct. At vime co v tobe je. Ale az nebudes moc radsi zastav, zlobit se nebudu." Wow! Moje 1. Setkani s behem po okruhu. Rozhodl jsem se dat do toho vse. Zaroven se ale neprehnat. A najednou jsem to uvidel. Fakt dlouhy okruh cely z hliny. Sem tam nejaky ten krtinec ale jinak fakt bozi :* hrazeni bylo nizsi ale tak akorat. "Tak, jsme tu. Jak se ti tu libi?" Rekla s lehkou nervozitou v hlase Misa. Na souhlas jsem hlasite zarehtal. Predstavoval jsem si vsechny ty pohledy lidi, co doufali ze vyhrajete jelikoz si vsadili spoustu penez. Vsude ten hluk a fanfáry. Damy v silenych kloboucich a pany v obleku. Plakaty s mim jmenem a male holcicky jajsajici ze vidi konicka. Dosli jsme na misto naseho "startu". Posadila se. Zkratila si tremy aby sk mohla lepe stoupnout do lehkeho sedu. Pritahla si prilbu blize k ocim. Pevne chytila oteze. "Tři....dva....jedna...TED!" V tu chvili jsem vystartoval! Misa malem spadla ale ja nespomaloval. Stoupla si do trmenu a chytila me tempo. V hlave jsem stale slysel hukot jasajiciho davu. Stale jsem nabiral na rychlosti. Nase tempo se spojilo a bylo to dokonale. Presne jsem vedel co po me chce. Jeste jsem zrychlil. Najel jsem do 1. zatacky kterou jsme prosvisteli jako blesk. Blizili jsme se k dalsi zatacce a bez problemu ji projeli. Na dlouhe rovince jsme oba zpozorovaly mensi prikop. Nejaci chuligani tam proste udelali jamu. Byla pres celou trat a nedala se objet. Misa me zacala zpomalovat. Ja ale presne vedel co mam delat. Jeste jsem zrychlil. Emocne jsem se smazil vydesenou misu uklidnit. Povedlo se! Uklidnila se, asi pochopila co mam v planu. Ritili jsme se k prikopu. Metr a pul pred nim jsem se odrazil. Ja vim bylo to brzo ale bal jsem se aby mi vysel krok. Leteli jsme snad hodinu! Konecnr jsem dopadl nohama na pevnou zem. Misa me poplacala po krku a ja dal letel vsi rychlosti do dalsi zatacky. Vyjeli jsme ji uplne nadherne. Pripadal jsem si jako kdyz letim. Dalsi zatacka. Prolit jsme startem a bezel dal. Mel jsem tolik energie a sily jako jeste nikdy. Nevedel jsem ze neco takoveho vubec svedu. Po dalsich 2koleckach jsem uz zpomalil a zacal oddychovat. Misa me hrozne pochvalila. Sundala ze me sedlo a uzdecku a nevhala me volne behat a past se. Lehl jsem si opodal a pasl se. Po pul hodine me znovu nasedlala a uz pouze krokem vedla zpet k domovu. Byl to skvely den. Nejlepsi za cely muj zivot. Ten pocit, ta neskutecna slast, tolik touhy, tak moc neprebernych pocitu najednou. A to vse diky jedne holce. ♡
