Část 2.

1K 53 4
                                    

Jo! Jsou tady! Konecne! Doufam ze budou normalni! Uz oteviraji dvere auta. Vystoupila mlada a nesympaticka holcina s dlouhymi hnedymi vlasy. Takle se vyfiknout na kone? No jak mysli. ;) ma pani me nasedlala a nauzdila. Divka nasedla a ja zacal krokovat. Po 2min. Uz ale dala pobidku do klusu. CO! PROC TAK RYCHLE! JESTE JSEM SE NEPROTAHL! Behem me myslenky uz jsem ale dostal bicem a tak jsem naklusal. Byl jsem hodny, treba ma jen spatny den. Po chvili jsme nacvalali a cvalali a cvalali. Byl jsem rad za jakykoli pohyb, i tak jsem se spatne protahl a uz jsem vedel ze se zitra jen s tezi hnu. Vypada to ze jsem uspel. Nastoupil jsem do dostavniku a uz jsme jeli. Zacinal jsem byt nervni a ve stresu. Po ani ne 2 hodinach jsme byli na miste a ja konecne vylezl z prepravniku. Hledal jsem kone a pastviny ale nikde nic. Slysel jsem dusot kopyt a rzani. Posli jsme za roh a tam byla celkem mala jizdarna a na ni 2 kone. Byli to velci hnedaci a meli zvlastne danou hlavu k telu. Naslapovali opatrne a delali ruzne cviky a chody ktere jsem ani neznal. "To te ceka taky Samare" rekla holcina. CO? TOHLE? NO PANE BOZE! Dovedla me do jakesi budovy. Tam bylo hodne moc boxu a zahledl jsem i par konskych hlav. pokyval jsem hlavou na pozdrav. Vsichni na me jen civeli. No to to teda zacina. Zavedla me do jednoho z tech boxu. Na kastraci jsem uz v boxu byl a tak mi to kratkodobe nevadilo. Dostal jsem vodu i seno a odpocival. Nemel jsem si kde protahnout. Tak jsem si proste jen lehl a odpocival.

Očima Koně-jak Vidí Svět KůňKde žijí příběhy. Začni objevovat