Hvězdy v očích [Miraculous Ladybug]

4.

Když Marinette viděla Adriena další den, myslela si, že na tom bude podstatně hůř, než minulý den, ale ona nebyla, což pravděpodobně bylo kvůli tomu, že jí Chat Noir navštívil. Ano, sice stále cítila bolest, když se na něj dívala, ale věděla, že kdyby za ní minulý večer Chat Noir nedošel, asi by se ve třídě sesypala jako nějaká troška.

Celý den se jí Adrien vyhýbal a Marinette nevěděla, jestli má být smutná nebo naopak vděčná, že se takto chová. Cítila ale o přestávkách jeho občasné provinilé pohledy, ale ona radši třídu společně s Alyou opouštěla, aby to pro ní nebylo ještě těžší a horší. Ano, takhle to bylo nejlepší.

Marinette ale přes to doufala, že jí Chat Noir večer znovu navštíví a že.. tu prostě pro ní bude, i kdyby měla mlčet. Je zajímavé, jak na něj v celku rychle změnila názor. Když byl s ní jako s Ladybug, choval se jinak a kolikrát se stejně tak jinak choval i s Marinette, ale když včera večer došel, černovláska věděla, že to není jen tak, že na to má určitě nějaký důvod, ale.. jaký? To pro Marinette zůstávalo záhadou. Když se ale ozvalo zaklepání na padací dvířka, Marinette neotálela, dokonce s odhodlaností a jakousi netrpělivostí dvířka otevřela, aby se podívala na Chata Noira.

,,Ahoj, Chate," pozdravila ho s hřejivým úsměvem, ale když si všimla, jak smutně se Chat Noir zatvářil, její úsměv rychle zmizel. Copak nedostatečně dobře zakryla svojí bolest? Copak jí oči černému kocourovi vydaly všechny bolesti jejího srdce? Včera si přece ničeho nevšiml..

,,Princezno, co se stalo? Vypadáš strašně smutně," dívka sklopila pohled, bylo jasné, že si toho všimne, protože když ho uviděla, samovolně si vzpomněla na Adriena. Mají s Chatem podobnou barvu vlasů a i odstín zelených očí by se mohl schodovat, ale to je tak všechno. Ano, jsou tu další detaily, jako postava nebo hlas, ale to všechno jsou jen náhody. Adrien je moc rozkošný a mírumilovný na to, aby byl Chat Noirem. ,,Můžeš mi všechno říct, Mari," vyrušil jí z myšlenek Chat Noir a dívka si uvědomila, že celou tu dobu přemýšlí o klukovi, který jí především odmítl a.. a který se jí prakticky vysmál. Nemohla potlačit vzlyknutí, které se jí dralo z hrdla a pak se nakonec podívala na superhrdinu uslzenýma očima. Marinette ihned zpozorovala reakci, ze strany Chata, který se zdál něčím zaskočený, ale čemu by se Marinette měla vlastně divit, když Chat Noir o její bolesti nevěděl? Následně se v jeho očích objevila jistá odhodlanost a on slezl přes padací dvířka k černovlásce a nečekaně pro ní ji objal. Ona se ale nemohla nepoddat a slzy si brzy našly cestu z jejích očí na rameno mladíka, zatímco v rukou tiskla látku jeho černého obleku na zádech. Chat jí stejně jako minulý večer hladil po vlasech a Marinette se zatím snažila uklidnit své rozbouřené bolestné emoce, které by mohly být důvodem napadnutí akumou a to si nemůže dovolit.

,,Já.. Chate cítím se strašně.." byla slova, která donutila Chata, aby pevněji sevřel Marinette ve své náručí, jakoby se tak snad snažil dostat veškerou bolest z dívky pryč. Marinette se k němu tiskla, naprosto neschopná potlačit svoje slzy, zahnat je pryč do ústraní a jak by vůbec mohla? Takovou bolest ještě nikdy v životě necítila a byla opravdu ta nejhorší, kterou se jí dovedlo pocítit. Chtěla zmizet, rozplynout se, ale nemohla, jenže jí jakýmsi způsobem přítomnost Chata uklidňovala. Mohlo to dopadnout hůř - mohla už druhou noc usínat sama se slzami v očích v posteli, která jí přišla studenější než kdy dřív, ale teď, když s ní byl Chat, nemusela na to myslet, ale.. Co když ho doopravdy jen zatěžuje? Ano, říkal, že ne; říkal, že ho nezatěžuje, ale nikdo přece neřekl, že jí Chat pověděl krásnou lež.

,,Jsem tu pro tebe, princezno. Jsem tu proto, aby jsi mi pověděla o všem, co máš na srdci," jakoby snad Chat Noir dokázal, číst myšlenky, když tohle pronesl. Dívka pocítila, jak se od ní mladík trošku odsunul, aby jí palcem a ukazováčkem vzal pod bradou a následně její obličej nepatrně pozvedl. Celá ta scéna přišla Marinette trošku banálně romantická, snad jakoby se jí Chat Noir chystal právě políbit, ale byla daleko od pravdy. Nechala se ovšem unášet krásou jeho zelených očí, které díky masce vždycky vypadaly tak kouzelně a kdo by se divil, když byly kočičí. ,,Aby jsi nemusela být pohlcena tou svírající bolestí, kterou cítíš," Marinette popotáhla a Chat jí hned na to setřel neposednou slzičku, kutálející se po její tváři. ,,Chci ti pomoct, Mari. Chci oblehčit tvoji bolest. Jsem přeci vládce destrukce, takže všechnu bolest, kterou v sobě uchováváš, zničím," červeň se objevila na tvářích černovlásky a ta musela sklopit pohled.

Popravdě jí jeho slova opravdu dojala a pocítila, jak jí v hrudi zlomené srdce nepatrně hlasitěji zatlouklo. Vzpomněla si na první den, kdy jí srdce takhle zatlouklo a bylo to v první školní den, kdy stála u školy, venku déšť a pak přišel Adrien.. Ne! Nebude na něj myslet! Nebude na to vzpomínat! Teď je s ní Chat, který jí pomůže se zbavit myšlenek na Adriena a.. Pomůže? Marinette se nezmiňovala o tom, co stalo ani svým rodičům a neví, jak to vezme Chat.. Co si to namlouvá - on nebude chtít poslouchat řeči holky se zlomeným srdcem. Má přece svých starostí dost, když je to především jinak stejný student jako ona.

,,J-Já tě ale nechci zatěžovat, Chate. Máš přece svůj život a já.. nemůžu takhle do něj lézt se svými problémy," šeptala Marinette a těžce polkla, když tohle říkala. Ano, chtěla mu povědět, co se stalo, ale pro Chat Noirovo vlastní dobro mu to říkat nebude.

,,Mari, od toho jsem superhrdina, abych mohl být doopravdy sebou; abych mohl dělat věci, které normálně nejsem schopný udělat a to je taky důvod, proč tu jsem. Nejsem schopný ti.. v normálním životě pomoct a tak ti chci pomoct aspoň jako Chat Noir," mladík polkl a pak dodal: ,,Chci být jenom tvůj černý kocour," dívka prudce zalapala po dechu a znovu se jí líčka zbarvila do červena a zpozorovala, že i Chat Noir je evidentně zaskočený tím, co právě řekl. Stejně to ale nic neměnilo na tom, že jí srdce zase letmo v hrudi poskočilo. ,,A chci vědět, co trápí tvé srdce, protože ti opravdu chci pomoct," dodal, jakoby tak snad mohl zahnat vážnost minulého prohlášení, které ale stejně zůstalo zaseklé v myšlenkách obou mladých lidí.

Marinette nakonec promluvila. Nejprve nejistě, ovšem, postupně se rozmluvila a Chat Noir ji pořád bedlivě poslouchal, díval se na ní, místy jí uklidňoval a objímal ji a černovláska to oceňovala, byla ráda, že ru s ní byl, že jí byl na blízku.

,,Ale víš, nezlobím se na něj, už dávno jsem mu odpustila," pronesla nakonec Marinette a smutně se pousmála, když oči Chata Noira znovu spočinuli na ní. ,,Jen jsem ho prostě celou dobu špatně chápala.. I když, teď jsem hodně zmatená ohledně té valentýnky, protože.. jsem měla pocit, že psal o mně.." Ano, toho jí opravdu bylo líto, i když stále nechápala o koho tedy vlastně šlo. Mohlo sice jít o Ladybug, ale Marinette si nikdy nevšimla, že by Adrien byl stejným fanouškem jako Alya. Kdo ale by pak byla ta černovláska schovaná za maskou s modrýma očima? Nad tím by se dalo zamyslet.

Marinette se dívala na Chata a snažila se vyčíst z jeho pohledu, o čem tak asi přemýšlí. Možná vymýšlí další možnosti, jak dívku uklidnit nebo se snaží vybavit, jestli se mu ona, jakožto Ladybug, nezmiňovala o nějaké valentýnce, což bylo nepravděpodobné, protože s Chatem jako Ladybug nikdy nevedla rozhovory na téma "osobní život a co se v něm právě děje". Stejně se nakonec cítila jen zmateně a nejistě, co se týče vlastních teorií a myšlenek. Chat Noir postřehl její zaujatý pohled a následně se dobrosrdečně usmál, snad jakoby chtěl zakrýt všechny příznaky toho, že byl nad něčem tak hluboce zamýšlený. Marinette si ho drobnou chvíli přihlížela, než se rozhodla nevěnovat nějak extra velkou pozornost svým vlastním myšlenkám. Radši se bude soustředit na přítomnost a černého kocoura. Ovšem unavenost jí rychle přepadla - určitě to bude kvůli tomu, že tolik dneska brečela, ale aspoň se měla komu vybrečet. Hlavně takhle zjistila, že Chat dokáže být i jiný a ne neustále flirtující, jako s Ladybug. Teď ví, že on má i jinou stránku a to jí hodně těšilo.

,,Jsem už nějak unavená.. Tolik jsem dneska brečela, že se mi už zavírají oči," Chat Noir se jen hřejivě pousmál a lehl si vedle Marinette, která se k němu stejně jako minulou noc přitiskla a zavřela oči. Aspoň pro teď se cítila doopravdy dobře, doopravdy spokojeně a znovu nechtěla, aby tahle noc končila.