Hvězdy v očích [Miraculous Ladybug]

10.

Ten den bylo krásně, svítilo slunko a vzduch voněl létem. Večer měla mít Ladybug společně s Chat Noirem další hlídku a popravdě, nevěděla, jak se má cítit. Z jedné strany jako Marinette plně propadla kouzlu černého kocoura a nemohla uvěřit tomu, když jí v jeden z večerů, kdy při usínání objímala pevné mladíkovo tělo, došlo, že je do superhrdiny v kočičím obleku totálně a bezhlavě zamilovaná. Z druhé strany jako Ladybug do něj zkrátka nemá být zamilovaná, když ho odmítla a Marinette se bála, že by si Chat Noir jejích pocitů všiml a přišlo by mu to aspoň podezřelé. Samosebou mu Ladybug nechtěla prozrazovat svojí identitu a rozhodla se počkat na vhodný okamžik někdy v budoucnu. Zatímco tu ale Chat nebyl a Ladybug mohla pozorovat noční nebe ze svého místa, vrátila se malinko časem k minulému večeru, kdy u ní, jako u Marinette její oblíbený superhrdina byl. Dívka ho přivítala s makrónky a čerstvým kakaem a celý večer se pak bavili o hudbě a filmech. Měli toho tolik společného a už jen to, že si tak rozuměli stačilo, aby Chat Noir nahradil místo Adriena v srdci Marinette. Její zamilovanost byla zřejmá, ovšem, lišila se od té, když byla zamilovaná do Adriena. V přítomnosti svého spolužáka byla vždy nervózní a nejistá, zkrátka neohrabaná, ale s černým kocourem to bylo jiné. Byla si jistá, že se neztrapní a že co by neudělala, Chat Noir to pochopí a přijme. Možná se v přítomnosti Adriena chovala dřív tak blbě, protože měla pocit, že by jí Chloé mohla nějak zesměšnit a ztrapnit o to víc, než sama černovláska mohla.

,,Dobrý večer, má Lady," pozdravil Chat Noir Ladybug, kterou tak vyrušil z přemýšlení a dívka se na něj nepatrně podívala, ale snažila se, aby Chat nepostřehl její ruměnec, i když ten byl stejně z větší části zakrytý maskou. Ve světle noci a modrého bazénu vypadal Chat Noir neodolatelně kouzelně a Ladybug věděla, že kdyby teď stála, pravděpodobně by se jí kolena roztřásla a jaká si část její nervozity by hned pohltila její tělo a převzala nad dívkou moc.

,,A-ahoj, Chate," nejistota se ozývala v hlase Ladybug a když se na černého kocoura na chvíli podívala, ihned sklopila pohled a dívala se někam do strany. Dívka nechtěla, aby začala koktat stejně tak, jako to dřív bývalo u Adriena. Ona o to nestála. Nestála o to, aby se příznaky její první zamilovanosti objevovaly i v případě s Chatem a hlavně to nepotřebovala teď, když ho jako Ladybug milovat nemá.

,,Odkud se bere taková nejistota ve tvém hlase, Bugaboo?" černovláska sedící  na lehátku nepatrně strnula, ale snažila se působit klidně, ale musela se dívat někam jinam, jen ne na něj. Její pocity by pak totiž byly zřejmé. Teď se přímo nesnášela ještě víc, protože Chata jakožto Ladybug odmítla a teď se tu snaží potlačovat přání se ho dotknout nebo se na něj aspoň s láskou usmát. Když se už teda rozhodla ho milovat jako Marinette, měla by se mu u všech svatých francouzských patronů vyznat!

,,Tak.. vzhledem k tomu, o čem by rozhovor minule.." snažila se Ladybug odvézt rozhovor stranou. Nechtěla dávat nějakým způsobem najevo, že chová nějaké pocity vůči černému kocourovi. Ladybug věděla, že už i takhle byla podezřelá, ale ona.. prostě si nemohla pomoct. Předstírat, že nemiluje mladíka před sebou bylo nesnesitelně těžké. Cítila na sobě zkoumavý pohled Chat Noira a snažila se ho ignorovat a především se snažila nečervenat, protože takhle by se mohla prozradit, Chatovi by to mohlo dojít a toho se Ladybug bála. Ostatně, ona se toho bála i když byla prostě jen Marinette. Možnost odkrytí své pravé identity prostě v dané situaci absolutně nepřicházelo v úvahu a to dokonce ani v nejbližší budoucnosti, ani kdyby se s Chatem měla dát dohromady. Nechtěla o něj přijít tehdy, když by ho už získala, v moment kdy by byla jeho.

,,Ladybug, s tím si nedělej starosti, vážně," teprve teď se na něj Ladybug podívala, protože.. jí to malinko překvapilo. Copak se na ní nezlobí? Ne, on může svojí bolest popírat a při myšlence na tu ničivou emoci se i dívka zatvářila bolestně. Jak by teď chtěla, aby jí Chat objal, ale musí být silná. Už jen právě kvůli němu musí být silná a až nastane čas, až nastane ráno, rozejdou se a černovláska bude moct počkat na večer, kdy za ní Chat dojde a ona mu bude moct znovu padnout do obětí a nemyslet na to, co se stalo nebo spíš - co se děje teď.

,,Ale já tě zranila, Chate, tak.. proč předstíráš ten klid?" chtěla vědět Ladybug a částečně se jeho odpovědi i bála. Takový paradox to byl - odvážná a hrdinská Ladybug se teď bála odpovědi svého parťáka a to, že odhalí její identitu. Počkat, ale co Chat? O tomhle dívka v masce berušky nikdy moc nepřemýšlela, až teprve teď její myšlenky vytáhly toto téma a je to v celku závažné téma, které se musí řešit. Došlo jí, že pokud bude Chat s ní, jako s Marinette, dřív nebo později jí svojí identitu prozradí a až se tak stane, Marinette také nebude moct nadále své tajemství tajit. Byla v tom totiž taková svérázná zákonitost - když bude Marinette se svým vysněným černým kocourem, bude s ním vlastně i jako Ladybug, což vede k tomu, že dřív nebo později jeho kouzlu propadne úplně; že propadne i jeho koketní stránce, i když, to si evidentně už s Ladybug nedovolí, když bude s Marinette. Ladybug se z těhle myšlenkových pochodů opravdu točila hlava. Všechno bylo tak komplikované, no a zároveň jednoduché.

,,Já ho nepředstírám, má Lady, protože mám důvod být klidný a.. už se necítím tak blbě po tom, co jsi mě odmítla," dívka v masce na sucho polkla, ale Chat se chystal pokračovat, takže Ladybug nic neříkala. ,,Totiž.. asi mi to neuvěříš, ale zamiloval jsem se," dívka, sedící na proti němu se díky této zprávě napjala. Nepříjemně napjala. ,,Zamiloval jsem se do jedné úžasné dívky," Něco v ten moment nepříjemně sevřelo srdce černovlásky. Nevěděla proč, ale měla pocit, že Chat nemluví o ní, že nemluví o Marinette, ale o někom jiném. Možné byla Ladybug jen zbytečně paranoidní, ale uvědomění, že neví kdo Chat doopravdy je bylo tím, co jí donutilo se zamyslet nad jednou věcí -  co když to není ona, koho černý kocour miluje? Ano, navštěvuje jí, prakticky nemá Marinette důvod si myslet, že jí Chat nemiluje, ale zase se sem hned natlačila nepříjemná myšlenka, že Ladybug prostě neví, kdo je Chat doopravdy. Ladybug na sucho polkla a snažila se co nejdál zastrčit ty nehorázně dotěrné myšlenky, který jí jako vysmívající se černé akumy našeptávaly, že její srdce bude znovu zlomené, roztříštěné na kousky a že to udělá Chat Noir svými slovy, že jí to řekne přímo do očí a ne jako Adrien, který se o tom prostě zmínil. On to udělá krutě.

Jediné v co mohla dívka skrývající se za maskou Ladybug doufat bylo to, že Chat Noir přeci jen miluje ji, že miluje Marinette a bude ji zahrnovat svojí bezmeznou láskou, kterou taktéž cítila ona k němu.