Hvězdy v očích [Miraculous Ladybug]

9.

Ten den bylo krásně, svítilo slunko a vzduch voněl létem. Večer měl mít Chat Noir společně s Ladybug další hlídku a popravdě, těšil se na ní. Už jí nemiloval, v jeho srdci teď byla jen a jen Marinette, ale samosebou měl pařížskou superhrdinku stále rád a stále byla jeho inspirací a tím, koho Chat Noir obdivoval, ale srdce měl jen pro dceru pekaře. Ta dívka tu pro něj vždy byla, aby mu pomohla s jeho bolestí a aby ho obdarovávala zářivými úsměvy, milými slovy a příjemným hlazením, či možností se k ní přitulit v obětí. Popravdě, ani nečekal, že se do ní tak rychle zamiluje, ale šlo to samo, prostě samovolně. Chat Noir byl rozhodnutý, že se jí další večer, až Marinette uvidí, ve svých pocitech vyzná, protože teď se nebál, že by ho dívka odmítla. Moc dobře viděl ty nevinné reakce, to letmé červenání, slyšel ta tichá zavzdychání kdykoli se s Chatem omylem dotkli a jemu se to sakra líbilo a věděl, že nebude moct tak dlouho mlčet o svých citech, ale to ani nebude potřeba.

,,Dobrý večer, má Lady," pozdravil Ladybug, která seděla jako v jeden z těch minulých večerů zase na tom stejném lehátku před jasně modře svítícím bazénem a Chat Noir si znovu vzpomněl na to, jak se dívce v masce vyznal ve svých pocitech. Teď to nebral nějak zvlášť těžce, i když se bolest v jeho hrudi občas ozývala, ale zachraňovala ho myšlenka na jeho krásnou princeznu. 

,,A-ahoj, Chate," nejistota se ozývala v hlase Ladybug a když se na černého kocoura na chvíli podívala, ihned sklopila pohled a dívala se někam do strany a Chat Noir to chápal, neodsuzoval ji za to. Konec konců - ona ho odmítla, takže proto se teď cítí tak nejistě a nejspíš i divně, plus nevěděla o pocitech černého kocoura. 

,,Odkud se bere taková nejistota ve tvém hlase, Bugaboo?" dotázal se jí Chat a s úsměvem se usadil přímo naproti ní na zemi, ale Ladybug stejně dávala přednost koukání někam na zem a evidentně se s černým kocourem nechtěla střetávat pohledy. Chat neměl tušení, jestli se mu to zdálo, ale měl pocit, že na tvářích své Lady postřehl nepatrný ruměnec. Ne, určitě na to mělo nějaký vliv osvětlení bazénu. 

,,Tak.. vzhledem k tomu, o čem byl náš rozhovor minule.." Takže se přeci jen všechno točí okolo toho. No, Chat Noir se ani nedivil, ale překvapovalo ho to. Jeho kolikrát odvážná a sebejistá Lady byla najednou tak zamlklá jaksi roztomile plachá, ale stejně dokázala říct to, co měla na srdci. Černý kocour si samovolně vzpomněl na Marinette a její nervózní reakce jak ve škole, tak i u ní doma. Lišila se od jeho Lady v tomhle ohledu, ale.. proč vlastně porovnává dvě naprosto odlišné situace? Ladybug ho odmítla a proto se tak teď chová; Marinette ho neodmítla z toho důvodu, že jí ještě neřekl, co k ní cítí, ale pochyboval, že ho černovláska odmítne. Proč ale, když se díval na Ladybug pomyslel na nervozní reakce Marinette? No, ty dvě si nejspíš prostě byly něčím podobné, co říct. 

,,Ladybug, s tím si nedělej starosti, vážně," teprve teď se na něj jeho Lady podívala a vypadala malinko šokovaně, dokonce.. bolestně. To snad tak těžce snášela to, že ho odmítla? Chatovi se v to nechtělo vůbec věřit, protože.. No, nikdy by nečekal, že jeho Lady bude taková. Myslel si, že bude dělat, že se nic nestalo a bude se Chatovi malinko vyhýbat, ale v případě nouze odloží své pocity stranou a budou společně bojovat jako parťáci proti člověkovi, posedlým akumou. 

,,Ale já tě zranila, Chate, tak.. proč předstíráš ten klid?" chtěla vědět Ladybug no a zrovna na tuhle otázku měl Chat zcela jednoduchou, ale při tom hlubokou odpověď. Na chvíli se zamyslel, vrátil se v čase, ke své princezně, která teď asi seděla u sebe u stolu a pracovala na svém novém designu nějakého módního doplňku. Chatovi, jako synovi slavného módního návrháře, se její práce líbily a bylo mu jasné, že Marinette má před sebou skvělou zářivou budoucnost. To byla jedna z mála věcí, které na své princezně miloval. Nic se ale nemohlo vyrovnat s tím, když u něj černovláska ležela a oni si v tichosti a tmě dívali do očí. I v té tmě viděl, jak oči Marinette nepatrně září, jakoby v nich bylo miliony vzdálených hvězd, které se mírně zaleskly, když mrkla nebo když se prostě dívala na Chat Noira naproti sobě. Černý kocour měl pocit, že mu toho tak tolik prozrazuje a má tak možnost být k černovlásce blíž než kdokoli jiný, což on i byl, věděl to. Věděl, jak odpoví, když se jí na něco ptala Alya; věděl, jaké makrónky má nejradši; věděl, kolik jí bylo, když poprvé nasedla na kolo; věděl, jak zareaguje, když se někdo zmíní o morčatech; věděl toho o ní opravdu hodně, ale taky věděl to, že jsou tu stále určité věci, které o své princezně neví, ale on bude mít ještě dost času je zjistit. 

,,Já ho nepředstírám, má Lady, protože mám důvod být klidný a.. už se necítím tak blbě po tom, co jsi mě odmítla," dívka v masce na sucho polkla, ale Chat se chystal pokračovat, chtěl jí maximálně uklidnit. ,,Totiž.. asi mi to neuvěříš, ale zamiloval jsem se," černý kocour postřehl, jak dívka, sedící na proti němu se díky této zprávě napjala. ,,Zamiloval jsem se do jedné úžasné dívky," A vzpomínky Chat Noira ho zase odnesly za jeho milovanou černovláskou se kterou chodil do třídy a kterou.. odmítl. Teď mu to došlo, teprve teď si uvědomil, že vlastně nebude moct Marinette říct kdo doopravdy je, protože černovláska ho pak obviní, že si s jejím pocity jen hraje a tohle všechno byl jen jakýsi druh výsměchu nad zlomeným dívčím srdcem a při tomu.. Chat Noir opravdu Marinette miloval, takže.. co teď? Jedině snad počkat si se svým odkrytím pravé identity a černovlásku na to připravovat, zahalovat jí do peřin jeho lásky, která u Chat Noira neměla hranic. On by totiž už o svých pocitech nedokázal mlčet, nemohl by jí to neříct, protože.. musel jí už nějak projevit a chtěl jí dát jasně najevo, co k dívce cítí. 

Chat Noir byl natolik zamyšlený, že vlastně ani nepostřehl, jak Ladybug měla blízko k tomu, aby se rozbrečela, ale o tom pomlčíme a necháme děj plynout ve své milostné a zároveň bolestné kráse dál. 

------------------------------------------------------

Pozn.autorky: Další kapitolu očekávejte v sobotu, jelikož ve čtvrtek a pátek jsem u kamarádky, takže nebudu moct psát.