The Unknown Boy.

7.kapitola

Dnes ráno jsem dost nervózní,dokonce i nemotorná,a to se mi často nestává.Když jsem vstala,zakopla jsem o roh postele a nakopla si malíček u nohy.Pak,když jsem šla pro kafe,tak jsem málem sletěla ze schodů...Takže tento den začíná úplně úžasně.Když jsem se trošku zotavila,najedla a dostala do sebe ranní příjem kofeinu,šla jsem zas do svého pokoje a zapla notebook.Vzala jsem si sluchátka,pustila si hudbu a při bezmyšlenkovitém projíždění Facebooku myslím na to,proč jsem ho včera vůbec odmítla,když Jake může mít tak rychle někoho jiného,já můžu také.Ano,dochází mi,jak moc je to narychlo.Ale už chci zaplnit ten prázdnej kus sebe bez Jakea.
Jen doufám,že dnešek platí a já budu se moct s Andym sblížit.Ale Jake...Ten mě opravdu zklamal,jasně,je to jeho věc,ať si chodí s kým chce,ale opravdu na mě takhle rychle zapomněl?Copak to mezi námi nebylo vážné?To jsem si o něm opravdu nemyslela.Sakra Caroline!Přestaň už myslet na toho idiota!Říkám si v duchu a třísknu pěstí do stolu.

O tři hodiny déle...

,,Jo mami,už tam budu." křičím na ni ze svého pokoje,když mě volala dolů.
,,Co jsi chtěla?" ptala jsem se jí.
,,Když je sobota,nechtěla bys jít náhodou ven?A ne se válet u sebe v pokoji?" ptala se mě,a já měla hned trochu otrávenou náladu.
,,Ne,to asi nechtěla...Navíc,stejně nemám s kým." přidala jsem k tomu ten nejfalešnější úsměv.
,,A co třeba s tím tvým novým klukem?" pošťouchla mě.
,,Můj bože,mami!Andrew neni můj kluk a navíc,ten už na dnešek něco má."zalhala jsem jí.
,,Ale líbí se ti,ne?" usmála se.
,,A dost mami,končím tenhle rozhovor.Povídat si s tebou o klucích vážně nechci a nebudu." odsekla jsem jí a šla zpátky do pokoje.Zasedla jsem zas ke stolu a vzala si sluchátka,ale místo surfování po internetu jsem si vzala skicák a začala si kreslit,kreslím moc ráda.Začnu úplně náhodně.
Po asi tak hodině kreslení si uvědomím,co vlastně kreslím.Je to kluk,cizí kluk,ale někde jsem ho už viděla...Ale teď si nevzpomenu kde.Z myšlenek mě vytrhne zvonění u dveří,koukla jsem se,kolik je hodin,úplně jsem ztratila pojem o čase,bylo 16:38.Zařvala jsem na celý barák,že otevřu a běžela jsem rovnou ke dveřím.Když jsem otevřela,zůstala jsem stát jako sloup s otevřenou pusou.Andrew.
On opravdu přišel.A až potom si uvědomím,že jsem vlastně od rána stále v pyžamu,bezva,vypadám příšerně.
,,Ahoj,tys vážně přišel." vykoktala jsem ze sebe s úsměvem.
,,Jasně,vždyť jsem to slíbil,ne?Tak...Půjdem?" zeptal se mě.
,,Ehm...dáš mi minutku?Musím se převlíct." zasmála jsem se.
,,Můžeš jít klidně takhle." poškádlil mě s ironií.
,,To určitě.Budeš čekat,nebo chceš dál?" Ptala jsem se a on hned vstoupil dovnitř.Rychle jsem se běžela převlíct,vzala jsem si černé džíny,bílé triko od Calvina Kleina a černé vansky.Koukala jsem,že venku je dost teplo,takže si mikinu nebo bundu brát nemusím.Rozčesala jsem si rychle vlasy,a šla rychle dolů.Ten tam byl opřený o zeď a dělal,že kouká na hodinky,kde jsem byla tak dlouho.Strčila jsem do něj a ukázala jsem mu,že má jít ven.
,,Tak kam půjdem?" ptala jsem se ho.
,,Já vim kam." mrkl na mě těma svýma modrýma očima.
Nakonec jsme skončili v parku.
Kroužili jsme tam až do večera a bylo to příjemné.Vážně mě překvapuje,jak se s ním dobře povídá.Pak jsme cestou narazili na stánek se zmrzlinou a Andy nám samozřejmě musel koupit čokoládovou.Se zmrzkou mě táhl někam k řece,kde bylo nádherně vidět,že se stmívá.Sedli jsme si na kraj a namočili si nohy do příjemně teplé vody a dál si vychutnávali čokoládovou chuť,kterou jsem si v tu chvíli  vykydala na tričko.
,,Sakra!" zajekla jsem dost nahlas.
,,Klid,je to jenom tričko."uklidňoval mě,sundal si své šedé tričko,které na něm vypadalo opravdu roztomile a podal mi ho,abych si ho oblíkla.
Můj bože,on si sundal tričko.
Bez něj vypadá ještě lépe,než v kostkovaných košilích,které na něm tak moc obdivuju.
,,Otočíš se prosím?"
,,Jo jasně,promiň" a opravdu se otočil.
Oblíkla jsem si tedy jeho triko a hned ucítila jeho úžasnou mátovou vůni.
,,V mým tričku ti to vážně sekne." šibalsky se na mě usmál.Já na to nic neřekla a koukala na ten krásný západ slunce.
Když v tom se ke mě naklonil,podíval se mi do očí a začal mě líbat.Neměla bych  se bránit,ale udělám to a odtrhnu se.
,,Andy počkej.Víš...včera jsem
ti řekla,že je ještě brzo.Ale..." Načala jsem.
,,Ale co?" Ptal se zvědavě a nechápavě.
,,Ale...Už nechci dál čekat." Vychrlila jsem ze sebe.
,,Tak nečekej." Řekl tiše a začal mě znova líbat.Tentokrát jsem se už nebránila a začala ho taky líbat přitom nádherným západu slunce...Přesně,jako v těch romantických filmech.