The Unknown Boy.

16.kapitola

Najednou stojím před ním. Nebudu lhát, je docela pohledný. Kdybych věděla, že je to kluk v mém věku a ještě vypadá takto, tak bych se na něj radši vykašlala. Opravdu se teď stydím. Ale sebrala jsem se a vyhrkla:
,,Máš nějakej problém? "
,,Jo, mam. " tím tónem mi připomněl, že ho odněkud znám. ,,A proč?!Jakej? " ptala jsem se trochu rozčíleně.
,,Mam problém s tvým klukem... " popošel blíž ke mě a pouliční světlo lampy mu posvítilo do obličeje a já si vzápětí vzpomněla, kdo to je.
,,Ty jseš ten kluk, co mi pomohl najít  tehdy cestu domů. Ten, kterej se pak vypařil... " vylíčila jsem mu.
,,Dá se říct..."
,,A řekneš mi konečně tvoje jméno?"
,,Dylan. "
,,Fajn...Už mi povíš, co máš teda za problém? "
,,Neměla bys s nim chodit... " co to právě řekl?Vytřeštila jsem na něj oči.
,,A to jako proč?!" začala jsem znovu křičet.
,,Znám ho dýl než ty a vím, jakej je to debil. " tak tím mě opravdu dostal. Na co si to hraje?
,,Jo, aha... Takže jenom kvůli tomu, že sis na něj udělal svůj vlastní názor, mimochodem špatný, tak ten samý názor musí mít i ostatní?! " začala jsem být fakt rozčílená.Jsem vážně ráda,že Andrew nešel za mnou a zůstal před barákem.Je mi to sice trochu divný,že mě v tom nechal,ale jsem ráda.
,,Hele klid,jo?Jen tě chci varovat,hraje si s tebou...Hrál si takhle se všema jeho ex-holkama." Otočila jsem se a bez dalších slov jsem odešla.To byl děs.Jak mi tohle všechno vůbec mohl říct do očí?A navíc,ještě horší myšlenka...Je tohle všechno pravda?
Rozhodla jsem se na to radši nemyslet,protože pomyšlení na to,jestli je to pravda,mě děsí.
Za chvíli jsem byla zas před domem,kde stál Andrew a s někým volal.Nic jsem neslyšela,protože když jsem přišla,ukončil hovor.
,,S kým jsi to volal?" Ptala jsem se ho.
,,Ale s nikým,to fakt neřeš." Odvětil a nejistě na mě mrknul.Není to poprvé,kdy s někým volal a nechtěl mi říct,o co jde.Asi ho začínám podezřívat,nevím z čeho,ale něco tady nehraje.
,,Co to bylo za debila?" Ptal se mě na Dylana,o kterým mu stejně neřeknu...Když má přede mnou tajnosti,proč bych je nemohla mít taky?Navíc mluví,jako kdyby věděl,o koho jde.
,,Ani nevim...Nějakej úchyl...Nakonec jsem ho stejně nenašla,zjevně utekl." Zalhala jsem.
,,Aha...Tak už na to nemysli.Myslim,že by nebylo dobrý pustit se s někým takovým do hádky."Usmál se naprosto falešně.
,,Když myslíš...Stejně je to kretén." Hrála jsem naštvanou.Jelikož mu teď asi nemůžu věřit,budu muset lhát.
Chytl mě okolo ramen a šli jsme nahoru do mého pokoje.

                                

Asi si budu muset najít nějaký nový hobby.Cokoliv dnes dělám,musím myslet na včerejšek.Je to dost divný,připadám si,jak v nějakým romanťáku pro blbečky.Mám silný nervy na to,že často vybuchnu a házím vším okolo sebe.Řekla jsem si,že si budu kreslit,nebo něco takovýho...Ale je to ještě horší.S Andym se mi zrovna mluvit nechce,řekla jsem,že mi není moc dobře,že jsem se asi přejedla cukrovím.A přitom ho nemůžu ani strčit do pusy.Měla jsem nutkání napsat Mie,jestli o Andym ví něco víc.
A jo...Na co budu čekat.Prostě se jí na rovinu zeptám a hotovo.Jdu tedy na facebook.Mia je právě aktivní.

Já: MIO? MŮŽU SE TĚ NA NĚCO ZEPTAT?

Mia: AHOJ.A NA CO?

Já: ZNÁŠ ANDYHO TROCHU VÍC?

Mia: JAK JAKO VÍC?JAKO JESTLI JSEM S NIM CHODILA? :D

Já: NE :D ...MYSLIM...JAK SE TŘBA CHOVÁ K OSTATNÍM...NEBO UDĚLAL NĚKDY NĚCO ŠPATNÝHO NĚJAKÝ HOLCE?NEBO MĚL JICH HODNĚ?

Mia: Zobrazeno √

O pár minut později...

Mia: Tento uživatel se nyní odhlásil.

Co to má jako znamenat? Neodpovídá mi.Ví o něm snad něco,co bych neměla vědět?To mě trochu zaskočilo...Ne trochu... Hodně zaskočilo.Vypla jsem počítač a přemýšlela,co budu dělat,abych měla i na něco jiného.Jak to tak vypadá,asi si půjdu zahrát nějakou hru se sourozenci,kteří mě vždycky dokážou zabavit.Snad to dokážou i teď.