11.kapitola

42 2 0
                                    

,,Vážně máš všechno?Nerada bych se sem vracela." ptala jsem se usmála se na Andrewa.
,,Jo mam...Hele,sice mě srazilo auto,ale s hlavou fakt nic nemám." odpověděl s tím svým chytrým pohledem,který mě vždy vytáčí.
,,To doufám." zasmála jsem se.
,,Tak už máte konečně sbaleno?" ptala se nás Andyho matka.S úsměvem jsem jí odpověděla,že ano a že už klidně můžeme jet.
Nastoupili jsme do černého Mercedes a jeli k Andymu domů.Původně jsem chtěla,aby mě vysadili u mě doma,ale ,,někdo" mě přemluvil,abych jela k němu domů.Hned,co jsme zastavili a vystoupili z auta,zůstala jsem stát s otevřenou pusou.Stál tam obrovský, bílý dům se zahradou,o kterou zjevně hodně pečují.Andy mě chytl za ruku a vedl mě chodbou plnou obrazů až do svého pokoje.Pokoj měl velký s modrými stěnami,a skoro všude se válelo jeho oblečení.Okamžitě si šel u upravit postel,abych se mohla někam posadit.
,,Prosím madam." mrkl na mě a usmál se.
,,Ještě jednou mi řekneš madam a budeš mít sádru i na druhý ruce." zamračila jsem se na něj.
,,Okej madam." vyplázl na mě jazyk a uchechtl se.
,,Hej!" odsekla jsem ho a šťouchla ho do ramene.
,,Car?" přerušil půlminutové hrobové ticho.
,,Co je?" ptala jsem se.
,,Půjdeš mi pomoct vybrat auto?"
zeptal se mě.Vytřeštila jsem na něj oči.
,,Auto?" zeptala jsem se zaskočeně.
,,Jo,auto.Potřebuju ho.Právě kvůli tomu,že jsem šel pěšky,jsem takhle dopadl.Tak...Půjdeš?" ptal se mě a vykulil na mě svoje hnědý psí oči.
,,Jasně...A kdy?" zeptala jsem se.
,,Co třeba...Teď?" usmál se.
,,Teď jako hned teď?" ptám se.
,,Jo." odpověděl a uculil se.Pomohl mi vstát z postele,zavedl mě ke svým rodičům a oznámil,že jdeme koupit nějaký auto.Tak jsme se tedy rozloučili a odešli jsme.

Musím přiznat,že v Seattlu se opravdu těžko orientuju.I když tu bydlím už skoro půl roku,stále je to tu pro mě jako bludiště.Obzvlášť,když začíná sněžit,to nenávidím.Opravdu nechápu,co na tom sněhu všichni mají.Jediný,co mě na zimě baví,je vánoční nálada.Jinak nic.
A to mi připomíná,že bych měla začít nakupovat dárky.Za pár dnů jsou Vánoce.
,,Tady je to." ozval se Andy.
,,No konečně.Už jsem si myslela,že nikdy nedorazíme." vzlykla jsem a zasmála se.Vešli jsme dovnitř a hned jsem uviděla všechny ty auta.Byla tu BMW,Mercedes,a další podobné značky užasných aut.Zamířili jsme k černému jeepu.
,,Co myslíš?" ptal se po chvilce a ukázal na jeep.
,,Myslím...Že je fajn,ale ne pro tebe.Nehodí se k tobě." mrkla jsem na něj.
,,Asi máš pravdu..." odpověděl mi a usmál se.
,,A co tam to auto?" zeptala jsem se a ukázala na stříbrný BMW kousek od nás.Došli jsme k němu a Andy si ho začal pořádně prohlížet.
,,Takže?..." ptala jsem se a koukla se na něj tázavě.
,,Vypadá opravdu dobře." odpověděl mi a usmál se.
,,Tak...Bereš ho?" uculila jsem se.
,,Jasně." usmál se a zavolal prodejce aut.Nezaváhal a zaplatil hned,co přišel.
Když Andrew zaplatil,prodejce nám popřál šťastnou cestu a nasedli jsme.Andy chvíli váhal,jestli má nastartovat.Ale to jsem mu okamžitě vymluvila a on hned nastartoval.
Chvíli jsem se bála,že skončíme při té jeho první jízdě s novým autem na šrot.Ale dal to.Projeli jsme téměř celý Seattle a já jsem měla celou dobu žaludek jako na vodě.
,,Tak co?Jaká byla tvoje první jízda s novým autem?"ptala jsem se ho,když zastavil u mě doma.
,,Ale jo,dobrý...Tak jak jsem řídil?" ptal se mě.
,,Vlastně jsem se bála,že to nepřežiju.Ale jinak celkem fajn." řekla jsem ironicky a zasmála se.Pak jsme vystoupili a šli ke mě domů.Už je totiž večer a my jsme si slíbili,že si dneska pustíme nějaký film a k tomu si vezmeme popcorn.Respektivě to byl můj nápad a Andy dodal ten popcorn.
,,Jdem teda ke mě?" ptala jsem se ho.
,,Jenom počkej,sjedu si pro něco domů a pak přijdu.OK?" řekl.
,,A pro co si jedeš?" ptala jsem se zvědavě.
,,To uvidíš,až přijedu." mrkl na mě.
,,Tak teda OK." usmála jsem se.Když nasedl do auta,šla jsem domů rovnou do svého pokoje a převlékla se do pyžama,tedy do šedých šortek a k tomu bílé tílko.
Pak jsem se šla podívat na notebook,jaký tam mám filmy a který se mu tak můžou líbit.
A jsem v háji.Mam tu samý romanťáky.Opravdu pochybuju,že se mu budou líbit filmy,jako třeba The fault in our stars.A teď už jiný filmy neseženu.Radši jsem hned zaklapla notebook a šla si do kuchyně pro colu.Sotva jsem se stihla napít,uslyšela jsem zvonek a hned mě jsem věděla,že je to Andy.Okamžitě jsem mu otevřela dveře a hodila na něj široký úsměv.
,,Tak jsem tu,jak jsem slíbil."usmál se a políbil mě na tvář.
,,Ani na vteřinku jsem nezaváhla." řekla jsem ironicky a znovu se usmála.Pak si mě Andrew začal prohlížet od hlavy až k patě a jeho nádherný úsměv se ještě více rozšířil.
,,Takhle bys mohla vypadat pořád." nad tím jsem zakroužila očima v sloup.
,,Tak už pojď nahoru a přestaň mě očumovat." prohlásila jsem s ironií v hlase.Radši nic neřekl a následoval mě do mého pokoje.Vzala jsem si do ruky notebook a sedla na postel.Jen co jsem ho zapla,stihla jsem si všmnout,že se Andy oblíká.Nemohu od něj odtrhnout oči.Jenže si všim,že si ho prohlížím a tak jsem sklonila oči ke kolenům.
,,Nestyď se.Můžeš se dívat jak chceš." Mrkl na mě a začala se ke mně přibližovat se svým polonahým tělem.Lehl si na mou postel těsně vedle mě a začal ke mně přibližovat svoje rty.Za vteřinku mezi námi zmizela mezera a naše rty se spojily.
,,Počkej...Pro co jsi si vlastně jel domů?" přerušila jsem ho.
,,Pro ten popcorn a pyžamo,který očividně potřebovat nebudu.Můžeme pokračovat?" usmál se.Ani jsem nezaváhala.Ale po chvilce jsem ho zase přerušila.
,,Ještě něco.Nevim,na co se budeme dívat,protože mám samý romantický filmy." řekla jsem s omluvným úsměvem.
,,Ty jsou taky fajn." odpověděl mi s úsměvem.Pak jsme se vrátili k naší romantický části.

The Unknown Boy.Onde histórias criam vida. Descubra agora