Když jsme vylezli u chodby byli jsme před budovou. Před námi se rozlehal les. Adrian šel do lesa a Themis za ním. Když viděl že nejdu šel ke mě a vzal mě za ruku. Šli jámě dlouho ale nakonec jsme dorazily do vesnice. Když jsme procházeli mezi lidmi nikdo si nás nevšímal. Až na jednu malou holčičku která nás sledovala od té doby co jsme sem přišly. Vešli jsme do krámku a holčička za námi.,,Dobrý den. Potřebovali bychom nějaké zásoby."mluvil Adrian. ,,Na jak dlouho?" zeptal se prodávající.,,Tři dny."prikyvl a šel dozadu. Holčička mi zatahala za ruku. Podívala jsem se na ní a ona se usmála. Úsměv jsem ji opětovala. Když si toho všiml Themis taky se usmál. Prodávající vyšel zezadu s věcmi.,,Kolik?"zeptal se Adrian.,,Jdete s princeznou. Neplatíte."
,,Jak víte kdo je?"
,,To ví každý."
,,Na ne zřejmě to nepoužili."řekl Themis. ,,To je možné. "
,,Celou dobu doufáme že se objeví nikdo kdo bude chtít proti ním bojovat. S ní máme šanci zase žít normálně."
,,Už ale nikdy nebude nic jako dřív."namítl Theamis. ,,To není nikdy." oponoval mu prodavač.,,Kam máte namířeno?"
,,To říct nemůžu. Je to domluvené místo kde budeme plánovat s jejím otcem útok."
,,Vím o jednom průvodci zná to tady a vezme vás kamkoli."
,,Dobrá. Řekněte kde ho najdeme."
ČTEŠ
Zlodějka času
AdventureSalia: Nejprve vás seznámím s tím co děláme. Jsem jeden z časovačů. Časovači hlídají časový katanar. Od mala nás učí jak se o katanar starat a chránit ho aby ho nikdo neukrad. O katanar mají zájem zloději času jestli by ho dostaly mohli by ovládat č...
