Zlodějka času

4.Kapitola

Ráno mě zase vzbudilo zaklepání na dveře. Vzala jsem si kápi a šla ven. Themis mě odvedl do dílen. Dal mi vše potřebné a nechal mě pracovat. Svůj meč si musí vyrobit každý sám bez jakékoli pomoci.

Po dvou hodinách jsem měla hotový. Byl z odlehčené oceli takže byl lechky ale pevný. Vydržel víc než normální meč. Themis mi nechce říct kde ji sehnal. Moc ji už není. Bojovala jsem s ní jednou a to když mi Themis půjčil meč. Bojuje se s ní dobře a já jsem rada že ji mám. Themis mě doprovodil do pokoje a dal mi na zbytek dne volna. Svůj meč musíme nosit u sebe pořád aby jsme byli připraveni k boji. Šla jsem se projít po chodbách. Slišela jsem nějaké hlasy. Byli dost daleko. Vytáhla jsem meč a šla po sluchu. Hlasy vycházeli z místnosti kde je uložen katanar. Bylo jim rozumět tak jsem poslouchala byli to totiž oni. Oni nemají jméno jen nás vedou. Nikdo se jim dat jméno neopovazil.,,Kolik?"
,,Nevim. Není jich dost a je mezi nimi až moc zvědavá dívka."
,,Jak se jmenuje?"
,,Salia."
,,Myslis že se podívá na katanar?"
,,Ne. Je zvědavá ale neporušila ještě ani jeden zákon."
,,Nesmí se dozvědět pravdu."
,,A co ostatní?"
,,Když zjistí pravdu budou ji následovat. Nenechá si to pro sebe."
,,Ale co když to zjisti?"
,,Pak ji budem muset zabít."
,,Jste blázen."
,,Nemůžeme riskovat že na to přijde. Ona se ke katanaru ani nepřiblíží." slišela jsem jak se přibližují kroky tak jsem utekla.

Když jsem odbehla do pokoje zamkla jsem ta sebou.,,Kde jste byla?" řekl někdo za mnou Vylekal jsem se, vytáhla meč a otočila jsem se. Byl tam muž bez kápě. Měl černé vlasy a hnědé oči a usmival se. ,,Položte to než si ublizite. "
,,Umím s tím zacházet."natáhl ke mě ruku a něco v ní držel. Byla to modrá houba. Než jsem stačila nějak zareagovat vyšel z houby modrý plyn a ztratila jsem vědomí.
(Nahoře meč Salii)