17.Kapitola

11 2 0
                                    

Šli jsme na adresu kam nás poslal prodávající. Vešli jsme dovnitř. Holčička pořád za námi ale dovnitř nesla zastavila se před vchodem. My ostatní šly dal. Šli jsme dlouhou temnou chodbou. Když skončila byla tu velká osvětlena místnost. Muž sedící n židli u stolku se zvedl. ,,Koho hledáte?"
,,Průvodce. "
,,Vím koho máte na mysli. Ale pustit ho nemůžu."
,,A kdybych se za něj zaručila?"
,,Být vámi nevěřil bych mu. Ani bych se za něj nezarucoval."
,,Co udělal tak strašného?"
,,Je to podvodník. A spolupracuje s nimi."
,,A zná to tu nikdo ještě?"
,,Nikdo neopouští vesnici. Jen on byl pryč."
,,Pak nám nezbývá nic jiného."
,,Dobrá. Ale dávejte si na něj pozor." vzal klíče a odemkl jedno z vězení. Vyšel z něj mladý kluk ani ne patnáctiletý. Muž nedůvěřivě sledoval každý jeho pohyb. Chlapec se na něj jen ušklíbl. ,,Skus něco a jsi mrtvej." zavrčí na něj muž. Chlapec se jen usmál. ,,Kam chcete odvést?"
,,To se dozvíš."řekl Adrian. Šli jsme i s chlapcem ke stájím. Adrian i Themis ho pořád hlídali. Ve stájích nám na cestu daly čtyři nejlepší koně a my vyrazili na cestu.

Zlodějka časuKde žijí příběhy. Začni objevovat