Zlodějka času

11.Kapitola

Vzbudil mě hluk na chodbě. Vzala jsem z postele a šla otevřít. Na chodbě nikdo nebyl. Vzala jsem si na sebe kápi a šla na chodbu. Šla jsem k pokoji Themise. Už jsem stala u jeho dveří když jsem si všimla že zpoza rohu na konci chodby pohybu. Šla jsem tam. Ale nikdo tam nebyl jen staré dřevěné velké dveře. Otevřela jsem je a za nimi byla knihovna. Nikdy jsem tam nebyla. Ani si nikdy nevsimala těch dveří. V policích knihovny byli zaprášené knihy pokryté pavučinami. Vešla jsem dovnitř a zavřela za sebou dveře. Vypadalo to tu jako by tu nikdo dlouho nebyl. Některé knihy byli poházené na zemi. V knihovně nikdo nebyl kromě mě. Na druhém konci knihovny byli ty samé dveře jako ty které byli za mnou. Šla jsem k nim. Podlaha pod mýma nohama vrzala. Stala jsem už u dveří tak jsem je otevřela. Za nimi byla další chodba. Vešla jsem do chodby a zavřela za sebou dveře. Chodba byla rovna a pak zabývala do leva. Šla jsem na konec chodby a pak táhla do leva. Na konci byli další dřevěné dveře. Zas jsem slišela ty výkřiky. Šlo to zpoza dveří. Dostala jsem strach ale věděla jsem že za těmi dveřmi nikdo trpí. A já mu chtěla pomoct. Vytáhla jsem meč a vešla do dveří. Tentokrát jsem je nechala otevřené pro lepší únik. Ocitla jsem se v místnosti kde se konala korunovace. Nikdo ale v místnosti nebyl. Na zemi byla zaschla krev. Dveře se zavřeli. Otočila jsem se a za nimi stala malá holčička s blondatymi vlasy zamotane do copanku. ,,Věděla jsem že mě budete sledovat."
,,Kdo jsi?"
,,Někdo kdo zná tenhle hrad moc dobře."
,,Ja ho znám taky."
,,Znala jste. Ale zapomněla jste. Nepamatuje té si na mě."
,,A kdo jsi?"
,,Sestra Themise."
,,On nemá sestru."
,,Ale ano má."
,,Ví o tobě? Vzpomněl si na tebe?"
,,Ano."
,,A co tu vlastně děláš? Neměla bys být nikde jinde?"
,,Nikdo sem nechodí."
,,My jsme se znali?"
,,Byla jsem vaše služebná."
,,Ty jsi ale na korunovaci nebyla."
,,Táta a já jsme museli do města když se to odehrávalo. Když jsme se vrátily vyděli jsme před branami bojovat Themise před branami. Uspali vás a táta vám šel na pomoc ale zabili ho. Mě se podařilo utéct. Za pár dni jsem se vratila tajnou chodbou. Některé lidí jsem vysvobodil ze zajetí včetně Vašeho otce. Dělala jsem to kvůli Themisovi ale zjistila jsem že na něj použily katanar a on zapomněl. Stejně jako vy."
,,Tveho otce mi je líto."
,,Děkuji. Vedl vojáky v bitvách. Vyhrál spoustu válek. Všechno co Themis umí, umí od něj. Byl to dobrý voják a zemřel za vás. A to byla pro něj ta největší pocta."
,,Themis o tom ví?"
,,Ano. Každý jsme v téhle válce někoho ztratily. Je jen na vás jestli ti všichni padli zemřeli zbytečně nebo ne."
,,Co mám dělat?"
,,Vezměte katanar. Jdete za Vaším otcem a naučte se ho používat. Pak všechny osvobodte. Ukažte jim pravdu. Teď byste měla jít." otevřela dveře. Vyšla jsem ven a ona je za mnou zavřela. Uklidila jsem meč a vrátila se k pokoji Themise. Zaklepal a jsem, on otevřel, pustil mě dal a já mu všechno řekla. Okamžitě jsme začali plánovat jak a kdy získáme katanar.