Byli jsme kus za vesnici. Themis a Adrian jeli predemnou. Chlapec jel vedle mě.,,Oni mi nevěří."
,,To máš pravdu."
,,Vy mi ale verite "
,,Nemám důvod ti nevěřit."
,,Oni taky ne."
,,Jsou to vojáci."
,,Ano. Vojáci kteří mají za úkol vás chránit. A já jsem pro Vás možná hrozba."
,,Ja tě tak nevidím."
,,Ale oni dva ano." řekla a předjel je. Themis zpomalil aby jel vedle mě.,,Co chtěl?"
,,Jen se a něco ptal."
,,Na co?"
,,Ujišťoval se že mu nevěřite."
,,Dobre že to ví."
,,Měl bys mu dát šanci."
,,Mám za úkol tě chránit. A on je možné nebezpečí."
,,Nic mi neudělá."
,,To vědět nemůžeš."
,,A ty nemůžeš vědět jestli mi něco udělá."
,,Ne ale musím s tím počítat a snažit se tomu zabránit."zbytek cesty proběhl v tichosti. Když se začalo stmívat, byli jsme uprostřed lesa a už dost daleko od vesnice, tak jsme zastavili a utábořili se. Stromy okolo nás šuměly a ohýbali se ve větru. Adrian a chlapec hledali dříví na oheň. A Themis vykládal naše zásoby z koní. Šla jsem mu pomoct.,,Nemusíš to dělat."namítl.
,,Ja ale chci."dal nic nenamítal. Když jsme skončily Adrian měl už zapálený oheň.
ČTEŠ
Zlodějka času
AdventureSalia: Nejprve vás seznámím s tím co děláme. Jsem jeden z časovačů. Časovači hlídají časový katanar. Od mala nás učí jak se o katanar starat a chránit ho aby ho nikdo neukrad. O katanar mají zájem zloději času jestli by ho dostaly mohli by ovládat č...
