Zase jsem se nevyspal. Několikrát za noc jsem se vzbudil. A potom nemohl usnout. Myslel jsem na ni. Jo,jasně někdo si může říc,že když jsou to už tři mesíce tak by to mělo být v poho. Ale pro mě byla všechno..byla kousek mě.
Vzpomíná...
Když jsem na Ellen čekal před domem,myslel sem na to jak to bude paráda až vlezem to nově postaveného bazénu v sousedním městě. Už sem tam byl,ale slíbil jsem Ellen,že příště půjdem spolu.
Už má pět minut zpoždění...zase..pokaždý příde pozdě.
Erik se chystá ke zvonkům,když v tom vyběhne ze dveří Ellen a málem ho srazí.
"Ellen dávej si bacha!" zadrmolí Erik.
"Tsss,aby tě neubylo" vyplázne jazyk a míří si to k mýmu autu. Jdu za ní.
Nasednu a už jedem.
"Pustim rádio jo?" zeptá se.
"Klidně, ale ne ňáky depresivní songy"
"Prosím tě" zapne rádio a už celým autem zní Avinci.
"Ztiš to aspoň"
"Nechce se mi" zasměje se.
"Ellen no tak vim,že to je super,ale mám řidičák teprv chvíli a to mě rozptyluje"
"Jéééžiš.." a prti svý vůli to ztiší.
Cestou zpátky je mokrá silnice, protože pršelo. Období dešťů co naděláte.
Jedu pomalu,bavíme se o ňákým Jamsovi,kterej pozval Ellen na rande. Znám ho podle mě je pro ni dobrej. Nechávám ji mluvit a já se soustředím na jízdu.
Najednou se v proti směru přímo naproti nám řítí kamion. Ellen zakřičí a ja zazmatkuju a dostanem smyk a už se řítíme ze srázu.
Ellen mě chytla za ruku a usmála se na mě. To bylo naposled co sem videl její zářivě světle modré oči a upřímný usměv...
Probral sem se v nemocnici a chtel sem se jít kouknout kde je. Ale nemohl sem se zvednout...akorát přišla sestřička a řekla mi ať se uklidním.
"Kde je?!"
"Kde je Ellen?!" křičel sem pořád dokola.
Sestřička se mě snažila uklidnit ale zavolala na pomoc doktora.
"Uklidni se Eriku"
"Kde je Ellen?!" vyjel sem na něj
"Ellen...to je ta blonďatá dívka,která jela s tebou?"
Přikývl jsem.
Doktor a sestřička se na sebe koukli.
"Ta divka...Ellen...Ellen Rose je po smrti chlapče...
"Cože?!!!"
"Ne...to..t-to nemůže....nemůže být pravda...ne..ne..nenenene.."
"Proč!! Proč ste jí nezachránili?!!"
"Utrpěla těžké zranění na hlavě...a na sále podlehla svému zranění..už sme ji nemohli pomoct." řekl smutně ale vážně.
"Eriku měl by ses prospat,potom si popovídáme a až se vzbudíš bude tu tvá maminka" vřele se na mě usmála.
"A-ale....hmmm"
Odešli.
Když jsem si byl jist,že jsem sám začal sem nezvladatelně brečet...nemohl jsem uvěřit, že už ji neuvidím..
Taaak snad se líbí :DD
ČTEŠ
Stay Alive
Romance#DOKONČENO Miluje ji. Boužel si to uvědomí příliš pozdě. Nechá ji odejít,tentokrát už navždy? Anebo ji to nedovolí,protože ji chce mít u sebe? Dá přednost svým touhám anebo jejímu přáni?
