Kolem dokola nás obklíčili chlapi s vypracovanou postavou. Jsem připravený chránit Ellen svým vlastním tělem i za cenu vlastního života.
"Zůstaneš tady" nařídil mi.
"Tak na to zapomeň" houkl sem na něj přes ten hlouček kolem nás.
"Auuuuu!" vykřikla nàhle Ellen. Okamžitě jsem se otočil,abych věděl co se stalo. Jeden z těch idiotů po ní vrhnul ohnivou kouli a zasáhl ji přímo do zad. Prohnula se v pase a skácela se na zem.
"Ty idiote!" zaječel sem na něj. Udělal dva kroky vzad. V obličeji měl strach. Nevěděl sem proč. Nezajímá mě to. Sem tak nasranej!
"Ellen...si v pořádku?" klekl jsem si k ní.
"J-a........tohle je už trošku moc.."po tváři jí stékla slza,ale i přes to se na mě usmála. Nasraně jsem proletěl pohledem po všech kolem. Všichni na mě zírali jako bych spadl z marsu.
"Co čumíte?!!" Ellen se i přes tu všechnu bolest co cítí zasmála. Kouknul jsem se na ni.
"Co?" zamračil jsem se.
"Myslím,že proto že ti zčernaly oči a vlasy ti poněkud svítí světle modře." zachraptěla. Musel jsem se usmát,ikdyž mě to nepřekvapilo. Cítím tu sílu.
"Ellen.."začal jsem,jenomže mi položila prst na rty a tím mě umlčela.
"Chci pryč. Chtěla bych vidět západ slunce" řekla smutně.
"Ne,dokud mi neukážeš co ti udělal ten idiot" Povzdechla si. Sundala ruku z místa,kam jí ten idiot trefil ohnivou koulí. Krvácí to a ještě ke všemu to má spálené. Hodil jsem po něm vražedný pohled a do celého těla se mi nahrnula energie. Mám chuť mu jednu vrazit za to,co udělal Ell. Já mu vážně asi jednu vrazím. Chystal jsem se zvednout,ale Ellen mě chytila za ruku. Kouknul jsem se na ní a uviděl jsem,že se jí obličej zkroutil bolestí. "Ellem co je ti?" Vypustil jsem ze sebe naprosto stupidní otázku. Už mi v tomhle prostředí hrabe. Musíme pryč a to co nejdříve. Sklonil jsem se k Ellen a vzal ji do náruče.
"Odcházíme" Slovo jsem jim zvýraznil tak,aby všem těm idiotům bylo jasné,že mě nemají zastavovat.
"Boužel vám to nedovolím"
"Kriste pane,ty si vážně takový idiot anebo jenom takhle vypadáš?" Položil jsem mu otázku na kterou stejně vím odpověď jen já sám. Vykulil na mě oči. "Nebudu se s ní loučit tady,jestli si myslíš,že jo tak si upadl na hlavu" nahodil jsem pobavenej úsměv.
"Dobrá tedy" svolil. Vítězoslavně jsem se na něj usmál. "Kevine,Jasone,Clerenci běžte s nimi. A sleduji vás." Než jsem stačil něco namítnout máchl rukou a my se objevili na místě kde jsme si s Ellen daly slib,který ani jeden z nás nikdy neporušil "Za jakýkoliv okolností budeme pravými přáteli,kteří se nikdy nezradí" tento slib jsme dodržovali od malička. Ikdyž jsme se pohádali,prostě vždy.
Nad touhle vzpomínkou jsem se musel usmát.
Sklonil jsem se,abych Ellen položil na mýtinku. Pokoušela si sednou,ale nějak jí to nešlo. Proto jsem si jí přitáhnul k sobě do náruče.
"Na tomhle místě vše začalo"
"Ano,vzpomínám si" usmál jsem se.
Jen jsme tam tak seděli,dívali se na západ slunce a povídali si.
"Jéžiši kdy už tohle utrpení skončí?" zamrmlal jeden z těch debilů.
"Zavři zobák" vyjel jsem na něj. Probodl mě pohledem,ale už mlčel. To udělal dobře.
Ellen mi začala mačkat ruku. A bolelo to. A to dost. "Ellen!"
Jakmile jsem vyslovil její jméno objevila se přímo před námi ta ženská,která nás dost dlouhou dobu tahala za nos. "Ty!" yjel jsem na ni. Ona se na mě jen vítězoslavně usmála.
"Mělo jí to dojít. Nesmím vám pomáhat." řekla rázně. Zahlédl jsem jak ty tři zajali bojové pozice. Přidal jsem se k nim. Ale Ellen jsem nepouštěl,pořád jsem si jí držel u sebe. "Za tohle," ukázala na Ellen. "Já nemůžu,mělo jí něco dojít" řekla pohrdavě. To mě vytočilo. Popadl jsem Ellen a strčil ji jednomu těch tří a řítil jsem se na tu mrchu. "Eriku!" Slyšel jsem Ell jak na mě ječí. Nezájem,prostě jsem ty mrše jednu vrazil. Ženská neženská. Cítil jsem v sobě nával velké energie.
~Ellen~
Strčil mě a já padala. Zachytil mě,ale jeden z těch tří kluků. Držel mě pevně,nechala jsem ho a rychle jsem vzhlédla,abych věděla co sakra dělá Erik. Musela jsem na něj zaječet,jenomže mě sprostě ignoroval a běžel dál na tu svini. Divím se,že jí opravdu vrazil. Erik je jeden z těch kluků,který nikdy neuhodil holku a to ani svojí sestru. Panečku to je,ale velká rána! Ta ženská se skácela na zem a hned jí z obličeje zmizel povýšenej výraz. Zvedla hlavu,na pravé tváři měla přiloženou svou ruku a upřeně zírala na Erika. Nic nemůžu vyčíst z jejího výrazu,protože vážně nevím co znamená. Jestli Erikovi něco udělá tak i přes můj stav jí něco udělám!
"Tys mě uhodil?!"
"Už nikdy neurážej Ellen" slovo nikdy jí zvýraznil.
"Tys mě uhodil.." zopakovala.
"Jseš první ženská kterou jsem kdy uhodil." Přikyvoval sám sobě. Musela jsem potlačit smích.
"Tohle ti nedaruju" Zvedla se,zvedla paže nad hlavu a spojila je. Začala se jí tam jevit nějaká koule nebo co to je. Cítím velký nával energie,který ze mě jakoby čerpá všechnu sílu. Ale já se jenom tak nevzdám! Chytla jsem se toho kluka za paže a pořádně se ho chytla. "Ty vole holka" vyjekl. Ale když mě uviděl sklapnul. Pohledem jsem zamířila na Erika,který dělal rychlé kroky vzad. Ta ženská se na něho podívala a napřáhla tu kouli energie na Erika.
~Erik~
Přede mnou se objevilo čiré světlo. Tak tohle je asi konec. Omlouvám se lidi. Najednou se krátce zatmělo a bylo po všem. Ellen. To světlo trefilo Ellen! "Do prdele měl si jí držet!" zaječel sem na toho kluka. Jenomže jakmile jsem se ohlédl všichni tři leželi na zemi. Ellen! "Vstávej!" Nehýbala se. Ani známka pohybu. Z očí mi začaly téc slzy. Otevřela oči. "Ellen!" vzlykl sem.
"Slib mi něco" vydala ze sebe s velkou námahou.
"Cokoliv"
"Zvládni to a pamatuj.."
"Ne.."
"Miluju tě" Zavřela oči a rozlehla se jako mlha. Začal jsem nekontrolovatelně brečet. Něčí smích mě přiměl,abych se otočil. Viděl jsem tam tu svini jak se směje. Do celého těla se mi nahrnula energie. Zvednul jsem se a všechnu tu energii jsem na ní hodil. Zasáhl jsem ji,jenomže zavrávorala a spadla z útesu. Jenomže se mě chytla za džíny a já upadl s ní. Padal jsem z útesu s tou mrchou. Je mi to jedno hlavně,že jsem pomstil Ellen a nikdo nedostane ty moje schopnosti.
Miluju tě hraje mi v hlavě celou tu dobu co padám. "I já tebe" řekl jsem do vzduchu. Zavřel jsem oči a pak už jsem nic necítil.
Tak tohle je konec :D
Po pravdě jsem ze začatku měla v plánu jiný konec
1 všechno dopadne dobře
2 Ellen umře a Erik to zvládne
3 Erik to nezvládne a Ellen bude navěky jako duch a nikdo ji neuvidí
Tenhle mi,ale připadá nejlepší jsem ráda,že to aspoň někdo čte :333
ČTEŠ
Stay Alive
Romance#DOKONČENO Miluje ji. Boužel si to uvědomí příliš pozdě. Nechá ji odejít,tentokrát už navždy? Anebo ji to nedovolí,protože ji chce mít u sebe? Dá přednost svým touhám anebo jejímu přáni?
