I can't love you.

Lepší pomsta není

Ráno jsem se probudila s divným pocitem. Jen jsem nad tím zatřásla hlavou a vstala. Hodila jsem na sebe župan a šla do kuchyně. Když jsem přišla do kuchyně, čekal mě tam taťka s úsměvem na rtech.

,, Ahoj beruško."

,, Tati!"

skočila jsem mu do náruče a užívala si ten pocit, že je zase doma a netrajdá se někde v Evropě beze mě. Taťka vstal a já byla nucena ho pustit.

,, Cestou zpátky jsem se zastavil u Hany."

mně se rozzářily oči, jen když jsem to jméno slyšela. Hana byla moje skvělá kamarádka z Londýna, kterou jsem poznala pře pěti lety v Miláně na přehlídce PRADY. 

,, Posílá ti tohle."

Taťka ze židle zvedl obrovskou krabici s mašlí na vrchu. 

,, Ona si pamatuje moje míry?"

 ,, Ne. Jen jsem jí je poslal asi před dvěma týdny."

Položila jsem krabici na pult a otevřela ji. Uvnitř té krabice byly nádherné černé šaty. 

,, Bože! Musím jí hned zavolat a poděkovat! Budu muset zajít k švadleně, ať jí taky něco hezkého ušije a v létě jí to přivezu."

taťka jen přikývl a zmizel do pracovny. Jako vždy, když se vrátí. Zavřela jsem krabici a cupitala zpátky do pokoje, abych si ty šaty pověsila na ramínko a dala do šatny.Když už jsem tam byla, tak jsem na sebe navlékla aspoň tu podprsenku, učesala si vlasy a svázala si je do drdolu. Sedla jsem si na postel a na klín jsem si dala notebook. Zapnula jsem si skype a podívala se, jestli není náhodou Hana online. Naštěstí byla a hned jsme si začaly volat. Celou dobu jsem jí děkovala za šaty, pak jsme probíraly jejího snoubence a kdy budou mít svatbu. Najednou mi zase zavibroval mobil. 

,, Promiň Han... Musím se kouknout."

,, Někdo je populární ne?"

zasmála se Han a její úsměv ozářil celou webku.

,, Dobré dopoledne. Jak jsi se vyspala?"

koukla jsem se na Han, která se na mě koukala ustaraným pohledem.

,, Promiň Han... Musím končit."

rozloučili jsme se a já podívala zpátky na tu zprávu. 

,, Docela dobře. Jen teď jsi mi zkazil náladu. Co zase chceš?"

,, Tebe."

,, Dobrý joke. Jdi si balit holky na pískoviště a mě nech na pokoji."

dost mi ten imbecil zkazil náladu.

,, takže dneska večer u Lulu?"

,, Jak víš, že tam mám večer namířeno?"

,, Já vím všechno kočko."

,, Budu mít u sebe bodyguardy, takže se mě ani nedotkneš." 

,, To máš pravdu. Ale budeš prosit, abych se tě dotkl na některých částech."

,, Tebe? A prosit tě? Možná tak o to, aby jsi mě nechal na pokoji."

,, Uvidíš, že se ti to dneska večer bude líbit."

Už jsem radši ani neodpovídala a šla se převléct do něčeho normálního. 

-

V poledne jsem měla sraz s Dianou a tak jsem vyrazila do Costy, kde jsme se měli sejít. Lidi na ulici - nebo aspoň ti, kteří se zajímali o politiku - se na mě koukali pohledem, jako by chtěli zjistit, jestli to jsem opravdu já a nebo jen někdo, kdo tak vypadá. Celý den proběhl skvěle a já se těšila až budu U Lulu a pořádně se ožeru.

James

Celý den jsem se nemohl dočkat na večer. Už jsem jí chtěl co nejtvrději šukat, až by z toho brečela. Theodor musí pykat za to co mi udělal. A není lepší způsob pomsty, než znásilnit a zabít jeho dceru.

---

Další díl :) Tahle story se mi píše úplně sama. Ale to jsou ty primitivní začátky <3 V příštím díle, už se konečně potkají <3 ale jiank votes i komenty  potěší <3

Vaše Ell :)