Zabij mě

2.4K 115 2
                                    

Byla jsem na Jamese dost naštvaná. Co si to jako dovoluje? Ten kretén dole si myslel, že jsem nějaká prodejná šlapka a James mě ještě seřve za to, že jsem se bránila! 

Skopla jsem boty a naštvaně jsem si sedla na postel. 

Co si to o sobě myslí? Pak ke mně přiběhne a bude chtít zasunout. No to sotva. 

,, Čůrák."

Vstala jsem a šla do koupelny. Tam jsem se odlíčila, vlasy svázala do drdolu a vyčistila si zuby. Vrátila jsem se zpátky do pokoje a šla ke skříni. Odtamtud jsem si vytáhla noční košilku a přes to župan. Lehla jsem si na postel a pustila si televizi. Aspoň něco tu mám, když už ne mobil ani počítač. Pohodlně jsem se usadila a dala tam zprávy. Třeba stihnu aspoň noční speciál o celebritách. 

První věc, co tam vidím, je moje fotka přes celou obrazovku a pod tím věta: 

Dcera kandidáta na prezidenta pohřešována!

Vyvalila jsem oči. Jsem tu už třetí den a on si teprve teď všimne, že nejsem doma? Takže to možná není Jamesem. Prostě všichni chlapi jsou idioti. Táta tam o mém zmizením mluvil s nějakou dost hezkou reportérkou. Myslím si, že spolu ten večer skončili v posteli. Koukal se na ní tím JEHO stylem. A tomu (nevím proč) ženský nedokážou odolat. 

Bože... Ty jsi takovej děvkař tati. 

Už jsem se na to nemohla koukat. Každých pět minut tam bylo, jak mě všude možně hledají. No to asi sotva. Nevím, jak dlouho jsem na to koukala, ale někdo zaklepal na dveře. Bez toho, aby čekal, až něco řeknu, vešel do pokoje James. Vypnula jsem televizi a čekala, co má ten velice inteligentní člověk na srdci. 

,, Copak potřebuješ?"

,, Dole to skončilo."

,, A co já s tím? To tam mám jít ten bordel uklidit nebo co?"

,, Nemluv na mě tak."

,, A proč ne? Táta se ozval. Zprávy jsou plné toho, jak jsem zmizela. Tak není jedno, jestli mě zabiješ teď a nebo později?"

,, Říkám ti, že takhle se mnou mluvit nebudeš."

,, A proč ne Jamesi?! Nejdřív si hraješ na strašně milého mafiána, se kterým se dá bavit, pak na skvělého milence a teď si tu hraješ na zlého mafiána, který se nebojí jen tak zabít?! Tak na co čekáš?!"

už jsem stála a koukala se mu do očí. Potřebovala jsem to ze sebe dostat. Dostat ze sebe tu obrovskou zlost, kterou jsem na něj měla v ten moment.

,, Zabij mě. Hned. Teď."

už jsem šeptala. A co myslíte, že udělal James? 

Otočil se a odešel.

Hned, jak práskl dveřmi, tak jsem si sundala župan a vlezla si pod deku. Nechtělo se mi brečet. Chtělo se mi řvát. Řvát na toho idiota, který si hraje na podělaného mafiána a hraje si na kdoví co. Zavřela jsem oči a snažila vyprázdnit mysl. Chtělo se mi strašně spát, oči už jsem ani nedokázala držet otevřené ale můj mozek ne a ne přestat myslet.

Asi po hodině jsem to přece jen dokázala a usnula jsem. 

---

Kratší část, ale vůbec nestíhám :D píšu už i pokračování Friendzone, jenže to ještě nevydávám :D Ano, mám v plánu vás ještě potrápit :) Jinak doufám, že se vám to líbí :) Koment i votes potěší. 

Vaše Ell :) 


I can't love you.Kde žijí příběhy. Začni objevovat