„Kamarádi?" zeptala jsem se Jeremyho. Ten jen přikývl na souhlas. Zdá se mi to divné, už dlouho mi na nikom nezáleží, ale s tímto člověkem, se mi pomalu začíná vracet mé staré já.
,,Už asi půjdu domů" Řekl mi Jeremy.
,,Dobře" Usmála jsem se a pokývla k oknu.
,,Hele nechceš mi dát tvé číslo?" Řekl mile.
,,Jop klidně" Napsala jsem své číslo na papírek a podala mu ho.
Nejspíše si říkáte, že jsem se zachovala špatně. Neznám ho a dala jsem mu přesto mé číslo. Nesoudím lidi, sama jsem souzena, už dlouhou dobu jsem sama, tohle je první člověk po dlouhé době, který se semnou baví.
Z pohledu Jeremyho
„Mám její číslo" Řekl jsem si a pousmál se.
„Z čeho si tak vysmátý?" zeptal se mě bez jakékoliv emoce táta.
„Jen jsem přemýšlel." odpověděl jsem otci.
Můj otec i matka moc nestojí o zábavu, spíše o ní nestojí vůbec. Hodně času jim zabere pomlouvání druhých. Kdo nemá majetek je pro ně vlastně 'nikdo'. V tomhle mám s nimi odlišný názor, podle mě se úspěšnými lidmi mohou stát i chudí lidé. Každý člověk má stejná práva bez ohledu na jeho majetek nebo moc. Z mého přemýšlení mě vytrhl zvuk mého vyzvánění na mobilu. Chvíly jsem ještě vyzvánění poslouchal, až pak zvedl.
„Ano?"
„Čauky zlato." Ozval se z telefonu pro mě známý hla. Byla to Stefanny.
„Co chceš?" Zeptal jsem se jí mírně podrážděně.
„Platí ta sobota?" Zeptala se až moc klidným hlasem. Něco tady nehraje.
„Jo, proč?" Zeptal jsem se.
„Jen tak." Řekla a zavěsila mi.
Tak tohle bylo divný, hodně divný. Stefanny je jako zmije nemá žádný charakter, je povrchní. Jediná věc, proč jí všichni, tak zbožňují jsou a vždy byly peníze. Váhal jsem jestli mám zavolat Candy. Po dlouhém váhání jsem se odhodlal jí zavolat.
„Ahoj Candy nemáš čas?" Zeptal jsem se jí mile.
„Ahoj Jeremy, promiň mám čas až v sobotu, pracuju." Dořekla to a já byl zase v šoku, ta holka je neuvěřitelná.
„Jo v pohodě, tak zatím ahoj" Rozloučil jsem se s ní a típl hovor.
Znáte ten pocit? Když někoho znáte pár hodin, ale myslíte si, že ho znáte roky? Já tento pocit zažívám s Candy. Vím, je brzo říkat, že je ta pravá, ale mohla by být. Pokusím se, aby byla.
Sobota
Z pohledu Candy
„Konečně sobota" Prohlásila jsem a vstala z postele. Přešla jsem do koupelny, kde jsem se lehce nalíčila. Následovalo si něco obléct (obrázek pod tím :).Nazula jsem si boty a vyrazila.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vylezla jsem na střechu ze svého okna a rozhlédla se po okolí. ,,Poběžím tudy." Řekla jsem si a vydala se cestou plných překážek. Vyskočila jsem na 3 metrovou zeď předemnou a saltem zdolala výšku mezi mnou a zemí. Ve svém tréninku jsem pokračovala ještě dlouhou dobu. Dostala jsem žízeň a tak jsem běžela cestou do centra. Není mi novinkou, že se na mě lidé podivně dívají. Ale jednoho pohledu jsem si nemohla nevšimnout. Stál tam Jeremy a pozoroval mě, než jsem se stačila vzpamatovat, už běžel zamnou. Neměla jsem v plánu zastavovat, zvládá to samé co já taky, zastavím až před obchodem. Běžela jsem pro mě známou cestou. Netrvalo dlouho a byly jsme již před obchodem. Zastavila jsem celá udýchaná a sledovala Jeremyho, jak bezproblémově doběhl.
,,Ahoj" Řekl a já si až teď všimla co má na sobě. Byl oblečený do saka s kravatou a kalhot.
,,Ahoj. Proč si v tomhle? Zeptala jsem se zdvořile a u toho se začla smát.
,,Aby ses měla na co ptát." Odpověděl a uchechtl se.
,,No nekecej." Vybuchla jsem smíchy a sledovala Jeremyho, jak mě pobaveně sleduje
,,Něco k smíchu?" Dodala jsem.
,,Ne nic." Snažil se to říct beze smíchu, ale nějak mu to nešlo.
Chtěla jsem mu na to ještě něco vtipně říct, ale vyrušila mě nějaká dívka.
,,Co je tu tak vtipné zlato?" Řekla ta bloncka Jeremymu. Zlato? On má přítelkyni, že mě to nenapadlo hned.
,,Proč se tady taháš s touhle?" Zeptala se Jeremyho a znechuceně se na mě koukla. Začínal se mi z ní zvedat žaludek, nesnáším takovýhle namyšlený pipky.
,,Nech toho Stefanny. Candy je moc milá. Zkus se k ní tak taky chovat." Dořekl Jeremy a já byla ráda, že se mě zastal.
,, Ale Jeremy, s takovou nickou jako je ona se bavit nebudu a co je to za styl, proboha." Řekla a já už myslela, že jí vlastnoručně zabiju na místě. Podle mého mám hezký styl. Je to přesný opak toho, než má ona.
,,Alespoň nejsem rozmazlená, namyšlená pipka, která dostane vždy co chce. Teď mě prosím omluv půjdu někam pryč, abych se nemusela koukat do toho tvého zmalovaného obličeje." Řekla jsem a otočila se k odchodu. Rozeběhla jsem se a běžela k obří zdi. Vyšplhala jsem na ní a už se jen ohlídla, co dělají. Vypadalo to, že se hádají.
z pohledu Jeremyho
,,Alespoň nejsem rozmazlená, namyšlená pipka, která dostane vždy co chce. Teď mě prosím omluv půjdu někam pryč, abych se nemusela koukat do toho tvého zmalovaného obličeje." Dořekla Candy a já sledoval, jak odchází.
,,Tohle si Stefanny přehnala" Řekl jsem naštvaně Stefanny. Ona se jen usmála.
,,Nemáš se zahazovat s takovou nickou, ta bohatá nebude." Dořekla Stefanny a já měl chuť dát jí facku , aby se probrala.
,,Takhle o ní mluvit nebudeš. Jsi jen arogantní nána, která musí každého urážet." Řekl jsem jí a odeběhl na slavnost na které jsme měli být se Stefanny.
Všichni hosté už tam byli, ale mě to bylo v tuto chvíly jedno.
,, Jeremy, kde máš Stefanny?" zeptal se mě otec.
,,Pryč" Řekl jsem a nevnímal jeho komentáře na mou odpověď. Musel jsem myslet na Candy, to mi určitě neopustí. Najednou se rozletěly dveře od sálu a v nich stála Stefanny. Asi po cestě zmokla, protože měla mokré šaty i vlasy. Dobře jí tak mrše. Šla směrem ke mě a já si vychutnával její naštvaný výraz .
,,To si přehnal Jerry!" Řekla naštvaně Stefanny.
,,Ne to ty si to přehnala, jo jen pro zajímavost vypadáš jak zmoklá slepice." Dořekl jsem svou řeč a musel si zkousnout tvář zevnitř pusy, abych se nezačal smát.
Ahojky líbí se vám tato kniha ? Budu ráda za komenty a vote .Pokud máte nápad co zlepšit na knize napište, vím ze začátku to byla nuda , ale doufám , že ke konci jste si to užily , jako já psaní. Jinak chcete rozepisovat prvky parkouru nebo to chcete stručně?:)
