Promiň mi to.

168 17 1
                                    

Ujistěte se, že máte přečtenou kapitolu: Jsem šílená? Možná! Naklikla se později, takže nevím, jak ji uvidíte.

Z pohledu Candy

Je konec víkendu. Konec svobody, vyrovnanosti a konec víkendu bez lásky. Pamatuju si to jako by to bylo dnes. Řekla jsem Jeremymu jestli není horší než nemilovat, neopětovaná láska. Řekl mi, že to musím zkusit, abych to mohla takhle říct. Bojím se, že mu to hodně ublíží. Nemůžu, ale přece žít ve vztahu, který je založený na lži. Chtěla jsem ho, ale bohužel jenom do postele. Znamená to, že jsem děvka? Možná a nebo se jen nechci vázat. Nebudu lhát na sex jsem do 15 nečekala. Poprvé to bylo myslím ještě když jsem žila s rodinou. Nebylo jich hodně, ale pár ano.

,,Jsem doma." Zakřičel Jerry a mně se se sevřel žaludek, teď nebo nikdy. Vešel dovnitř a já ho pozdravila, chtěl mě políbit, ale já se odtáhla. Je čas.

„Musím ti něco říct. Nemiluju tě, nevěřím prostě na lásku. Nikdy jsem na ni nevěřila a věřit nebudu. Tenhle vztah mě zabíjí. Nevím jestli budu schopná se s tebou bavit aspoň jako kamarádka, tak mě prosím nekontaktuj. Promiň mi to." Dořekla jsem bez jakýkoliv emoce a začla si hrát se svými prsty.

„Myslel jsem, že mě miluješ. Vždyť jsme spolu spali. Proč ses semnou vyspala? Vždyť si byla panna. To je pro vás důležité ne?" Řekl smutně a dal si hlavu do dlaní.

„Nebyl si první a určitě ne ani poslední." Řekla jsem a viděla jeho zaražený výraz.

„Nebyl jsem první? Kolik jich bylo?" Zeptal se zmateně a já se pousmála při vzpomínce na všechny kluky v mé posteli.

„12 možná 14. Nepamatuji si to." Řekla jsem zamyšleně a až teď jsme si uvědomila, že jsem to podělala. Bylo to ode mě hnusný. Možná jsem jen chtěla, aby dopadl na to samé dno jako já.

„Nevzdám se. Naučím tě milovat za každou cenu." Řekl a sledoval jak odcházím.

„Sbohem." Řekla jsem a zabouchla dveře. Naštěstí mám malý batoh, takže s ním parkour půjde.

Vyšplhala jsem na zeď a ze zdi skočila snožmo na vedlejší budovu, která už je ta moje. Bydlíme od sebe kousek. Předtím to byla výhoda, teď možná tak akorát překážka.

Vlezla jsem do mého okna. Nezamykám ho kdo by lezl tak vysoko. Přešla jsem do koupelny a dala si sprchu. Oblékla jsem si šaty, které mi sahaly těsně pod zadek a šla se namalovat. Půjdu do klubu. Už dlouho jsem tam nebyla. Cítím výčitky svědomí a parkour by mi je jen zhoršoval.

*********

Vešla jsem do klubu, který moc dobře znám a šla jsem hned na bar.

„2 panáky vodky." Křikla jsem na barmana a podala mu peníze.

„Proč dva? Někoho čekáš?" Zeptal se slizce ten barman a já se uchechtla.

„Nečekám. Jen mám žízeň." Šeptla jsem mu u ucha a zkousla jemně jeho ucho. Odkráčel a po chvíli se vrátil s dvěma panáky. Oba jsem je vypila a šla tancovat.

Najednou jsem cítila něčí ruce na mých bokách. Využila jsem příležitosti a začala jsem se zadkem otírat o jeho rozkrok. Otočila jsem se a viděla Kubu. Ihned jsem se nalepila na jeho rty. Jazykem požádal o vstup do mé pusy a já mu to samozřejmě povolila. Odtrhla jsem se od něho a táhla ho za tričko na záchody. Zavřely jsme za sebou kabinu a já jsem mu stáhnula kalhoty a boxerky. Začala jsem rukou přejíždět po celé jeho délce až jsem si ho strčila do pusy. Ještě chvilku jsem přejížděla rukou a pusou po jeho penisu, než se mi udělal do pusy.

„To bylo dokonalý přivítání." Vydechl a zakoukal se na mě jeho modrýma očima. Miluju ty oči. Zabíjela bych pro ně.

Co říkáte na Kubu? Kdo si myslíte, že to je?

Navždy samaKde žijí příběhy. Začni objevovat