Another

008

 „Ginny, otevři ty dveře," slyšela jsem prosebný hlas a skousla si ret. 

„Je otevřeno," hlesla a dívala se před sebe, když se dveře otevřely. 

„Proč mě nenapadlo, že ses nezamkla?" prohodil Fred a smál se od ucha k uchu. Vlasy měl rozcuchané a svetr umouněný od něčeho, co připomínalo bahno. 

„Frede?" vydechla jsem nevěřícně. Čekala jsem kohokoliv, ale jeho ne. 

„No asi bych se měl. . no ty víš. . . to," koktal a usmíval se. Posunula jsem se na podlaze a tím ho pobídla, aby si sedl. Rychle přešel místnost a s tlumenou ránou dosedl vedle mě. Bleskurychle schoval něco co mu vykouklo z kapsy a spiklenecky na mě mrkl. Asi další nová žertovná věcička, která sloužila záškolákům. „Chtěl jsem se omluvit, tohle jsme ti s Georgem přinesli." 

Vytáhl z druhé kapsy čokoládu, která byla polámaná a celá pokrčená až by si někdo mohl myslet, že už ji někdo přede mnou jedl.

„No, není to nic moc, ale-" zatvářil se omluvně a já ho pochopila. Věděla jsem co má na mysli. Vzala jsem si od něj čokoládu a děkovně se zadívala před sebe.

„Kde jste to koupili a za co?" zeptala jsem se a on se nervózně poškrábal ve vlasech.

„Možná jsme to nekoupili," řekl opatrně a já se raději už neptala. Položila jsem čokoládu vedle sebe a náhle si připadala o hodně líp než před chvilkou. Jako by Fred zaháněl všechen smutek jen tím, že vedle mě seděl. Mohl klidně mlčet a já bych byla stejně štastná jako kdyby si se mnou hodiny povídal.

„Moc děkuju, i Georgovi," hlesla jsem a on zaklel, když mu po druhé vypadla ona tajná věc z kapsy.

„Co se tu vlastně stalo? Viděl jsem Percyho, takhle se netvářil už hodně dlouho. Když mě zahlédl odvrátil se a dělal, že se dívá zaujatě z okna," řekl Fred a vší silou zastrkával věc zpět do kapsy až jsem zaslechla zvuk trhání látky a další Fredovo zaklení.

„Až budu umět kouzlit, budu používat zmenšovací kouzla." Doplnil a já se pousmála.

„Víš, já," začala jsem a otočila se tak, abych se mu nemusela dívat do tváře.

Pomalu jsem začala vykládat všechno co se dneska večer stalo a sama si uvědomovala kolik věcí jsem udělala špatně.

„Vážně to řekl, to s tím, že jsem adoptovaný?" zašeptal Fred a ze všech sil se snažil usmívat, i když mu do smíchu nebylo. Sklopil hlavu tak, abych mu neviděla do tváře a já pochopila, že asi plánuje něco čím by Percyho shodil a proto potřebuje maximální soustředění.

„Ale je to nesmysl. Jako že by si rodiče pořídili George a aby mu nebylo smutno přikoupili by tebe? Jako balení jedna plus jedna zdarma?" rozesmála jsem se, ale Fred seděl s halvou sklopenou.

„Jo, vždycky jsem chtěl být jako pytlík bonbónů," vydechl a snažil se napodobit usměv, ovšem já v jeho očích viděla něco, co jsem ještě nikdy předtím neviděla. Nebyla jsem si jistá, ale kdyby to byl kdokoliv jiný než Fred, řekla bych, že se mu v očích lesknou slzy.

„Víš, občas přemýšlím, jestli by brečel, kdyby se mi něco stalo," pronesl jako by sám pro sebe a konečně se pousmál, „možná bych vážně měl dospět."

„Nesmysl. Víš, co? Rozbalím tu čokoládu," vyhrkla jsem a popadla čokoládu. Dřív než stihl Fred cokoliv říct, zatáhla jsem za obal a málem ohluchla, když se ozval výbuch.

Slyšela jsem jak mamka dole upustila talíře a Fred se začal hlasitě smát, když dým v pokoji polevil a já se zahlédla celá umouněná v zrcadle.

„Jsi pako, Frede!" vypískla jsem mezi smíchem a snažila se rukou rozehnat kouř. Fred vyskočil a hlasitě se smál.

„Raději půjdu než sem přijde pátrat mamča," řekl a už se dotkl kliky, když se náhle otočil, „jo a Ginn, vím, že je Percy neuvěřitelný pablb a patolízal, ale příště to neříkej. Nemyslel jsem si, že jsi to na něj vážně bonzla. I když se chová nemožně, je to pořád náš bratr a my musíme držet spolu. Alespoň my co nejsme ve vztahu s učením jako Percy. " mrkl na mě a já se pousmála.

„Nechápu co to do mě vjelo. Chovám se tak nějak jinak," vydechla jsem a čekala co řekne. Jen pokrčil rameny na znamení ať na to zapomenu a znovu chtěl odejít, když si vzpomněl na další věc.

„Zítra s náma bude snídat i Harry, tak ne ať přijdeš pozdě," naposledy se pousmál a zmizel ve dveřích zrovna když mamka vešla na schodiště.

Má jít Ginny na snídani přesně a potkat se s Harrym? Nebo má chvíli počkat a jít na snídani později, pro jistotu?
A) Ano
B) Ne