Another

020

Počet slov:830

---

Nalonila jsem se blíž k tašce a skousla si ret, uvažovala jsem, jak jí mám vzít, tak aby si toho nido nevšiml, když v tom se ke mně otočil Harry. 

 ,,Děje se něco Ginny?" A v tu chvíli jsem si byla jistá, že mě nemalou chvíli pozoruje. Až nepřirozeně rychle jsem se narovnala a on mě nepřestával sledovat. Cítila jsem jeho pohled a zmocňoval se mě opět ten zvláštní pocit, když jsem náhle znovu před očima viděla ten deník, jeho perfektně černé desky a zlaté zdobení, které vypadalo tak vznešeně. Bylo to silnější než jeho pohled, jakoby mě deník sám lákal, nebo mě spíš děsila představa Hermiony s deníkem Draca Malfoye? A v té chvíli mi hlavou prolétla myšlenka, proč prostě Hermioně o deníku neřeknu? Stáhlo se mi hrdlo. Protože by ho zničila a já ho chci, musím vědět, co s ním Malfoy udělal. Nebo ho chci z jiného důvodu. Nevědomě zatřesu hlavou, jak by mě mohl lákat pouhý deník?

,,Nech ji, jen se jí dělá špatně z toho zlatého kašpara," řekl znechuceně Ron a Hermiona se na něj vražedně podívala. V té chvíli mě Harry konečně přestal sledovat. Rychle se vrhl před Rona a snažil se utišit Hermionu, která na Rona syčela nadávky, tak aby jí nikdo neslyšel, ovšem Ron se ji rozhodl napodobit s tím rozdílem, že jeho hlas nebyl ničím zlášt tlumený. Všichni se k nám otáčeli a studenti Zmijozelu vstávali, aby lépe viděli. Znovu jsem se naklonila k Hermioně a sklonila se. Rukou jsem našla jedno z poutek tašky a zatáhla za něj. Učebnice se v ní převrhly a Hermiona sebou polekaně škubla.,,Rone, jsi jen pokrytecký a závistivý a-" a v té chvíli přestala s výčtem slov adresovaných Ronovi a sklonila se k tašce. Přitáhla si ji k sobě a zběžně srovnala všechny knížky, ,,měla bych ji odnést, ta taška se trhá čím dál víc! Za chvíli ty učebnice budu muset odnést v rukou." Postěžovala si, probodla Rona nenávistným pohledem a já zahlédla, že nás sleduje pár dalších zvědavých studentů.,,Jestli je Ginny zle z našeho nového profesůrka, není jediná," řekl náhle Ron a všichni se podívali na místo, kde ukazoval. Dolores Umbridgeová byla rudá, v rukou svírala číši, která se v té chvíli pod jejím stiskem rozletěla na několik kousků. Odhodila to co ze sklenice zbylo a nenávistně se podívala na své polité šaty, kterým skvrna od vína dodala na odpornosti. Trvalo pouze chvilku než párkrát zamrkala a opět svou pozornost věnovala Zlatoslavu Lockhartovi, který polkl a já bych přísahala, že se takhle tváří lidé, kteří vědí, že umírají. Lockhart se rozeběhl ke stolu a Umbridgeová vytáhla hůlku, vyslala za ním nějaké kouzlo a Lockhart vyjekl. Hagrid se pokusil rozzuřenou pracovnici ministerstva uklidit, ale hned jak se ji dotkl, ho Dolores zasáhla kouzlem a jeho hustý knír celý zrůžověl.Zmijozelští vyjekli smíchy a pár se jich sesunulo k zemi, Fred a George se postavili a hlasitě začali povolávat Zlatoslav! Zlatoslav! nebo jen ji uteč! Máš na to! Harry se vyděšeně díval na Brumbála, který se nesnažil zakrývat svůj úsměv a potajnu hodil k Fredovi váček s penězi, což znamenalo jediné, vsadil se s dvojčaty o to, jestli Lockhart uteče. 

 ,,Ať něco udělá!" vyjekla Hermiona a vyskočila,  slyšela jsem bolestné zavytí Rona, kterému svým rychlím pohybem shodila ze stolu zbytky pudinku a já se konečně probrala. Přestala jsem se smát a odvrátila se od podívané, kterou nic v Bradavicích zajisté nepřekoná. Naposledy jsem se podívala na profesorku McGonagallovou, která křičela na Brumbála, že právě není čas na uzavírání sázek a jestli si je vědom, jak těžce se shání profesoři, nacož ji Hagrid odpověděl, že to zajisté nebude těžší, než sehnat něco čím si knír odbarví na původní barvu a že doufá, že Lockhart Umbridgerovou spacifikuje jako tu smrtonožku z Pandonu, či někde tam.

 Vklouzla jsem se pod stůl a rychle našla Hermioninu tašku, rozepla jsem ji a bylo mi jedno kolik knih rozházím, jednu po druhé jsem je zběsile převalovala a slyšela trhání stránek, když jsem ho zahlédla. Přejela jsem po jeho zlatém lemování a vytáhla ho, když mi někdo sevřel ruku. Cítila jsem jeho ledový stisk a bez toho, abych vzhlédla mi bylo jasné, kdo to je. Čekala jsem až zahlédnu zelené oči Harryho Pottera, kluka, který už tolikrát přišel na lest mnohem chytřejších kouzelníků. ,,Harry, to Mal-" a v tom jsem se zarazila, nebyl to Harry, kdo mi svíral ruku. Dívala jsem se přímo do šedých očí chlapce, který deník Toma Riddlea držel přede mnou a zatočila se mi hlava.,,To tě doma nenaučili, že se krást nemá?" řekl šeptem a natáhl se po deníku, ale já jsem byla rychlejší. Odsunula jsem svou ruku a stiskla deník ještě pevněji. 

,,Jak chceš, Weaslyová."  

Co má ted Ginny udělat, aby se zbavila Malfoye?

To jste nečekali, co?:D Nová kapitola, upřímně ani já bych nevěřila, že jí konečně napíšu. Uvidíme kolik vás ještě vydrželo:D:3 Začala jsem číst HUnger games a musím říct, že je to ta dobrá knížka, až jsem dostala chut napsat další kapitolu:D A jako menší náhradu vám nechávám volnou ruku, jakým směrem se má udávat další kapitola, vyberu si ten nejlepší nápad, nebo možná více a složím je k sobě:D uvidíme...:D