Famous

5.Famous- "Keep calm"

Následující den jsem měla v plánu se jen povalovat v posteli a nic nedělat, ale opak se stal pravdou hned brzo ráno, kdy mi zazvonil mobil a já po něm rozespale hrábla a zvedla jsem to aniž bych se podívala kdo volá.

"Neuvěříš koho jsem právě sleduji." Poznala jsem Meganin hlas.

"No neuvěřím a popravdě v osm ráno mě to ani nezajímá." Zavrčela jsem do telefonu ještě rozespalým hlasem. 

"No věř, že tohle tě zajímat bude. Justin Bieber je ve městě a ty by jsi tu měla být. Schovávám se tady v keři jak idiot, ale zaslechla jsem několik otázek od novinářů a většina byla ohledně tebe, ale Justin na to odpovídat nechce. Okamžitě přijeď k hotelu, pokusím se ho tu nějak zdržet. Vy se musíte potkat a vyříkat si to!" Aniž bych stihla protestovat nebo něco podobného tak zavěsila. 

Ale stejně jsem byla natolik omámená a zůstala zírat do mobilu jak opařená. Srdce mi div nevypadlo z hrudi, ale věděla jsem co mám udělat. 

Šla jsem do koupelny, div jsem neupadla, vyčistila jsem si rychle zuby, snažila jsem se v co největší rychlosti namalovat což způsobilo řasenku na nose, ale přeci jen jsem to stihla vcelku v dobrém čase. Hodila jsem na sebe uplé světlé džíny s obyčejným volným bílým topem, popadla kabelku, vyběhla jsem z domu s nadějí, že chytnu nějaké taxi, ale k mému štěstí se tak nestalo. 

Začala jsem tedy utíkat zkratkou a během pěti minut jsem byla v centru dění. Naštěstí si mě žádný novinář nevšiml, takže jsem se nepozorovaně dostala k Megan.

"Tak co?" Zadýchaně jsem se opřela rukou o její rameno a Megan mi podala láhev pití, které měla u sebe a já se bez zaváhání napila a s děkovným pohledem vrátila.

"Už zalezl dovnitř a nikoho tam nechtějí pustit. To je marný." 

"Ale ne, když si zahraji na zaměstnace." Mám plán, ale vyjde jen pokud mě v tom Megan nenechá. "Jdeš do toho?" Meganin úšklebek jako kdyby říkal, jestli jsem normální, ale že do toho půjde.

"Já pořád mám svoji kartičku, ale pokud se na to někdo ze security podívá pořádně zjistí prošlé datum, takže potřebuji, aby jsi zahrála šílenou fanynku Justina a začala utíkat do vchodu jak budu ukazovat kartičku. Tak se vrhnou na tebe a já nekontrolovaně proklouznu." 

"Ty jsi magor Paige. Čistě šílený magor, ale jdu do toho. Vy dva si to musíte vyřešit." 

"Tak se mi líbíš ty rebelko." Zasmála jsem se. "Jdeme?" Vytáhla jsem z peněženky svoji kartičku a šla napřed. Adrenalin v krvi opět stoupal a já se začínala pomalu třást, ale nesměla jsem to dát na sobě znát. Prošla jsem uličkou, která tam byla vyhrazena pro zaměstnance a ubytované, tvářila se neutrálně a sebevědomě došla až k jednomu z těch mužů v černém.  Otočila jsem se na Megan, která byla připravena v davu. 

"Já jsem zaměstnankyně." Usmála jsem se a snažila se vypadat co nejméně vystresovaně a co nejvíce v klidu i když uvnitř jsem cítila jako bych právě měla vybouchnout přebytkem adrenalinu a nervozity. 

"A nějaký průkaz o tom máte?" Z toho chlapa respekt jen sršel, takže jsem si nedovolila omítnout. A podle toho, že pár fanynek začalo ječet moje jméno jsem pochopila, že mě pár z nich poznalo a musela jsem se nad tím usmát. Mezitím co jsem vytahovala svoji kartičku, jsem kývla na Megan, která se okamžitě rozběhla uličkou, ve které jsem stála a proběhla kolem mě aniž by ji někdo zastavil a vtrhla do hotelu. Všichni se hned automaticky rozběhli k ní a ten chlápek, který mi to kontroval se otočil a to pro mě byla jediná možnost. Teď nebo nikdy. Okamžitě jsem odpochodovala do hotelu a nenápadně se dostala až k výtahu. Když se zavřeli dveře, oddechla jsem si.