III.vzpomínka
Počet slov:269
11 let/1.září 1971
Přes léto jsem se snažila nedělat si těžkou hlavu z toho, že nevím, kde nástupiště 9 a ¾ je. Až když jsem stála na nástupišti a bezmocně se dívala kolem sebe, uvědomila jsem si, že mám vážně problém. Jelikož jsem byla vždycky stydlivá a tichá dívka, bála jsem se zeptat se kohokoliv, kde nástupiště je.
,,Pospěšte si! Narcisso! Za deset minut vám jede vlak!" Otočila jsem se za hlasem nějaké ženy. Zaradovala jsem se, když jsem spatřila tři dívky, úplně odlišné - dvě z nich ale měly stejné vybavení jako já.
Zřejmě nejstarší z nich, ta s divokými tmavými vlasy, popoháněla zbylé dvě. Usoudila jsem, že to jsou sestry.
,,Andromedo, jdi první." Zmiňovaná popojela se svým vozíkem k přepážce mezi nástupišti 9 a 10. Zalapala jsem po dechu, když přepážkou proběhla a zmizela!
,,Narcisso, vidíš, nic to není," zavrčela tmavovláska. Dívka stojící vedle ní měla světlé vlasy a nejistý výraz ve tváři. Přikývla. I přesto, že jsem se hodně styděla a bála zároveň, jsem ke dvojici sester zamířila.
,,Promiňte, že vás ruším, ale nevím, jak se dostanu na nástupiště 9 a ¾." Obě dvě se na mě zvědavě podívaly.
,,Proběhni přepážkou mezi 9 a 10," usmála se na mě tmavovláska a zkoumala mě pohledem.
,,Moc děkuju," usmála jsem se na ni zpět.
,,Taky poprvé?"
,,Ano. Ty už jsi dostudovala?" ptala jsem se zvědavě.
,,Přesně tak. Tak už běžte, nebo vám to ujede. Hezký školní rok." Taky jsem se s ní rozloučila a otočila se čelem k přepážce. Rozeběhla jsem se proti ní a čekala dutý náraz, nic takového se však nestalo. Pomalu jsem otevřela oči a udiveně zírala na krásnou červenou lokomotivu.
ČTEŠ
Other Slytherin girl I. ✔
Fanfiction,,Byla jiná. Zvláštní a výjimečná," říkávali. ,,Ne proto, že byla na škole jediným metamorfomágem. Ale proto, že byla jiná zmijozelská dívka." Příběh o dívce, která šla svou cestou. Až do konce. Mladý a usměvavý Sirius Black jeví o nadanou zmijozelk...
