Other Slytherin girl I. ✔

Č E R N Ý P E S

XII.vzpomínka
Počet slov:475
7.ročník/18.ledna 1978

Procházela jsem se sama po zasněžených bradavických pozemcích, když jsem na kraji Zapovězeného lesa uviděla krásného statného jelena, ke kterému běžel černý pes.

Překvapilo mě, že se jelen nedal na útěk, ale jemně drcnul hlavou do boku psa. Pomalu jsem šla blíž, chtěla jsem si toho jelena také pohladit. Vtom pode mnou zakřupal sníh a jelen zvedl svou hlavu. Rychle se dal na útěk, ale černý pes zůstal a sledoval mě.

Dřepla jsem si a popleskala si na stehna. Pes ke mně rychle přiběhl, až mu sníh odlétal od tlapek.

,,No počkej!" rozesmála jsem se, když mě černý pes povalil do sněhu a začal mi olizovat obličej. Podrbala jsem ho na hlavě a užívala si, že se můžu dotknout té jemné srsti.

,,Kde ses tu vzal? Nikdy jsem tě tu neviděla," zadívala jsem se do jeho tmavých očí. Jen lehce štěknul a já se znovu zasmála.

,,Jsi roztomilý. Překvapilo mě, že před tebou ten jelen neutekl," vzala jsem si psa do náruče, abych se mohla posadit.

Pes mi znovu olízl obličej a já vstala. ,,Tak za ním utíkej a nic mu neudělej!"

,,Na koho to křičíš?" Skoro jsem leknutím nadskočila, když se vedle mě znenadání objevil Remus.

,,Víc mě vyděsit nechceš?" vydechla jsem a on se omluvně usmál. ,,Viděl jsi támhletoho černého psa? Tak s ním tam stál i jelen," ukazovala jsem na kraj Zapovězeného lesa, kde bylo jen pár zasněžených stromů.

,,Ne, neviděl. Ty toho psa znáš?" zajímal se a ještě hleděl do dálky.

,,Neznám, prostě se tu najednou objevil," otočila jsem hlavu k němu a spatřila na jeho tváři prohloubené jizvy. S ustaraným obličejem jsem si je prohlížela a přemáhala se, abych se ho na ty jizvy nezeptala.

Pokaždé, když jsem se Siriuse nebo Jamese či dokonce Petera zeptala, kde Remus je, odpověděli mi, že je buď nemocný a nebo že musel odjet za svou nemocnou matkou.

,,Děje se něco?" Až teď jsem si uvědomila, že jsem se na něj celou dobu dívala. Rudnoucí tvář jsem rychle obrátila jinam.

,,Ehm, ne? Mělo by?" zeptala jsem se nervózně.

,,Hej, Měnivlasko!" V tu chvíli jsem ucítila ledový sníh, který mi dopadl na hlavu. Naštvaně jsem se otočila na zubícího se Blacka, který s Jamesem vycházel z lesa a pohazoval si se sněhovou koulí.

,,Co chceš, Blacku?!"

,,Pojď se s náma koulovat! A nebo si aspoň změň tu barvu vlasů," ušklíbl se a oba se začali přibližovat k nám.

Rychle jsem se sehla a uplácala sněhovou kouli. Než Sirius stačil cokoliv udělat, jeho obličej byl pokrytý sněhem a James schytal záchvat smíchu.

,,Fajn, řekla sis o to!" křikl Sirius a stíral si z obličeje sníh, aby viděl, kam míří. ,,Reme, ty jsi s náma nebo s ní?"

Siriusovi přišla odpověď. Remus mu totiž také hodil do obličeje sněhovou kouli. Plácli jsme si a jen tak tak se vyhnuli letícím koulím. To už začínala zuřivá koulovačka.