Po dvouměsíčních prázdninách se naše hrdinka vrací do školy čar a kouzel v Bradavicích, kde studuje pátý ročník.
Jak se vyvíjí vztah mezi zmijozelským princem a nejchytřejší dívkou z ročníku?
Jaké nástrahy si na ní a na její přátele přichystal osud...
,,Tvrdá práce je důležitá, ale je něco ještě mnohem důležitějšího. Musíte si věřit! Berte to takhle. Všichni slavní kouzelníci začínali stejně tak, jako my. Jako studenti. Když to dokázali oni, tak proč ne my?"
,,Tak se sejdeme na další hodině po svátcích! A všichni jste skvělí, vážně," usmíval se Harry a přítomní ho odměnili potleskem. ,,Jsi dobrej," uslyšela jsem Rona, který stál vedle Harryho. Draco se na dnešní lekci nedostavil, což mě mrzelo, jelikož byla poslední před prázdninami. ,,Díky," odpověděl mu Harry a očima stále těkal k Cho. ,,Tak my na tebe počkáme ve společence," řekla jsem mu a nemohla skrýt úsměv. Ronovi jsem naznačila, ať jde, že Harry chce zůstat s Cho o samotě. Všichni pomalu začali odcházet na své koleje, stejně jako já a Ron.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Co myslíš, že spolu budou dělat?" zeptal se mě Ron. ,,Ronalde, jestli tě to tak moc zajímá, tak se jich jdi zeptat," odsekla jsem mu. ,,No to radši ne. Na to nemám žaludek."
•••
,,Tak co?" zeptal se najednou Ron, když jsme všichni tři seděli ve společenské místnosti. ,,Co co?" nechápal Harry a sledoval svou hůlku, kterou držel v rukou. ,,Jaký to bylo?" ,,Mokrý," vyhrkl Harry a Ron se uchechtl. ,,Teda, brečela při tom," dodal rychle. ,,To jseš vážně takový poleno?" smál se Ron. ,,Nech toho! Harry určitě líbá více než uspokojivě!" zpražila jsem Rona pohledem. Od obou kluků jsem si vysloužila překvapený pohled. ,,Tedy, Cho poslední dobou brečí pořád. Její mámu můžou každou chvíli vyhodit z ministerstva, Cho se bojí, že nezvládne OVCE a ještě oplakává Cedrica. Takže je určitě zmatená z toho, že se jí líbí Harry a že se s ním líbá," vysvětlila jsem. ,,Hele, to je blbost. Tohle nemůže cítit. To je na jednoho člověka moc," kroutil hlavou Ron.
,,Ne každý je jako ty, ty sám jsi citlivý jako pařez!"
Chvíli bylo ticho, ale pak jsme všichni tři vyprskli smíchy. Konečně mi to připadalo jako za starých časů.
•••
,,Harry, Hermiono, mamka vás zve na Vánoce do Doupěte. A prý s sebou můžeš vzít i Draca," překvapeně jsem vzhlédla od svého pergamenu. Už za dva dny byly Vánoce. ,,To je skvělé," usmál se Harry. ,,Tak já půjdu za Dracem a zeptám se ho," vyhrkla jsem a málem převrhla lahvičku s inkoustem. ,,Tak se z toho nezblázni!" křikl na mě pobaveně Ron, ještě než jsem zmizela za Buclatou dámou.
Došlo mi vlastně, že nevím, kde Draca hledat a jelikož jsem s sebou neměla ani brk s inkoustem, ani pergamen, nemohla jsem mu poslat vzkaz po sově. Pak mě ale napadla jiná věc a tak jsem se rozeběhla do umývárny Ufňukané Uršuly. ,,Freeze!" zavolala jsem. K mému překvapení vyšlo ze stínu maličké mládě a já se při pohledu na něj rozzářila.
,,Freeze! Chyběl jsi mi!" vzala jsem si ho jemně do náruče a zabořila tvář do jeho kožíšku. Jemně mě olízl a já se zasmála. Jeho ledově modré oči zářily. Opíral se tlapičkami o můj hrudník a díval se mi přímo do očí. ,,Skoro jsem ani nedoufala, že tě tu najdu," pousmála jsem se a podrbala ho na hlavičce. Přivřel oči. ,,Škoda, že si tě nemůžu vzít k sobě na kolej," řekla jsem zklamaně. ,,Ale proč tu jsem...potřebovala bych, aby jsi sem přivedl Draca. Prosím, že to pro mě uděláš?" možná jsem si to jen nalhávala, ale přišlo mi, že malý Freeze přikývl.
Všimla jsem si, že počet hvězdiček a komentářů klesl. Opravdu se nebojte vyjádřit svůj názor, je jedno, jestli bude záporný, nebo kladný. Opravdu, nejsem jako většina autorů tady na wattpadu, že vám hned začnu psát že závidíte a tak podobně. Vážně se ráda dozvím váš názor:) °Neplecha ukončena° Thx, ILY❤
