♡16♡

323 10 2
                                    

Zvedl jsem se a její skleněné oči se na mě upřeně dívaly a po té jsem řekl větu které budu do konce života litovat.

"Musíme se rozejít" když jsem to řekl rvalo mi to srdce, jak jsem viděl její překvapený a zároveň nesmírně ublížený výraz. Ona si stoupla a i když se snažila zamaskovat ublížený výraz nešlo jí to pořád tam byl a já se za to nenáviděl. "BBěž pprosím ppryč" tekly jí slzy proudem tak moc jsem jí chtěl obejmout ale já nemohl. Kývl jsem hlavou na souhlas v pochopení a šel do předsíně kde jsem si vzal boty a šel ven. Tam jsem vytočil na telefonu číslo té, která tohle všechno má na svědomí a řekl jsem že to co jsem měl udělat jsem udělal a hned poté jsem to típl. Šel jsem pomalým krokem na nádraží, kam akorát přijel vlak nastoupil jsem a koukal se okýnkem na mizející krajinu. Přijel jsem na mojí konečnou a vystoupil, šel  jsem rovnou za nosem a ani  nepřemýšlel kam jdu a než jsem si to uvědomil byl jsem tam. U altánku tam kde jsme měli první rande, tam kde jsem jí poprvé držel v náruči, tam kde jsem viděl její slzy štěstí, když jsem jí dal ty růže, tam kde jsem si už byl na 100% jistý že jí miluju.



Zpátky z pohledu Jemie:

Hned po tom co jsem vykoktala prosbu aby odešel, jen kývl na souhlas a jak jsem ho žádala tak taky udělal. Hned jak jsem slyšela klapnout dveře jsem propukla v hrozný pláč,bylo to strašný. Jako kdyby mi někdo nebo spíš Erik vyndal srdce z těla a před mýma očima ho zničil na miliony kousku na který si pak ještě dupl. Když jsem se trošku uklidnila šla jsem si opláchnout obličej a pak hned připravit do školy, jenže když jsem vešla nahoru spatřila jsem ty nádherné růže a můj pláč byl spět, nemohla jsem se nadechnout. Lehla jsem si do postele a hned usla..........

Ráno když jsem se probudila jsem šla dolů do koupelny kde jsem se upravila abych nevypadala jako kdybych 100 dní nespala, protože jsem měla kruhy pod očima. Pak jsem se šla obléct, vzala věci do školy a vyrazila.

Když jsem vešla do toho mučícího zařízení,kterému říkají škola a viděla těch stovky očí co se na mě upřely bylo mi zle. Šla jsem chodbou a přidávalo se i šuškání bylo o mě, protože jsem hodně krát svoje jméno zaslechla. Už jsem byla skoro u třídy, když v tom jsem před ní viděla něco co mě donutilo přede všema padnout na kolena a propadnout v hysterický pláč. Nebejt Jess všichni mě vidí, ale ona mi pomůže vstát a odvede na záchody. "co se ti stalo?!" zeptala se mi se starostí v hlase. Já jsem se na ní podívala a odpověděla jí na její otázku...........................................................................................





Tak fajn po přemlouvání mé BFF jsem přidala ještě dneska nový díl. Já vím zase v tom nejlepším, říkala jsem že jsem zlá :D 3:) Za každé vote i komm budu ráda... Lovuju Vás

New boy [CZ] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat