POZN. takže tu mám další kapitolu a to jen kvůli tomu, protože moje nejlepší kamarádka tuto povídku čte a zítra odjíždí do Londýna, tak jsem jí chtěla udělat radost a mám tu speciálně pro ni novou kapitolu:3 Ano, vůbec ti nezávidím a doufám, že až potkáš kluky, tak mi dáš Niallera k telefonu:D:33♥
20. 07. 2013
Třetí den. Třetí den přežívám s touhou ho políbit. Třetí den ležím ve svých skicích a posmrkaných kapesníčkách doma, v Londýně. Je to pro mě tak těžké, udržet si od jeho života odstup.
Nikdy nezapomenu na jeho výraz, když jsem klukům oznámila, že se balím a jedu domů, protože mě skrz mou práci spousta lidí potřebuje.
On jediný s Dani věděl, že lžu.
Opět venku slyším cvakání foťáků, nejradši bych teď vylezla, seřvala je, přímo vykopala z této ulice .. ale to bych nesměla vypadat tak, jak teď vypadám. Nesměla bych mít napuchlé a špinavé oči a taky bych nesměla mít tak zacuchané vlasy a na sobě jen košilku. Co by dělal, kdyby mě takto viděl? Dělal by vůbec něco?
Dnes jsem dodělala skici šatů pro sestru Eleanor a poslala ji Amy, která zařídí vše proto, aby byli opravdu reálné.
Nemůžu se dočkat toho, až je uvidím na živo. Budou překrásné.
Těším se na den, až také budu stát u kostela, usmívat se na svého budoucího manžela a v duchu pomyslím na to, jak úžasný život budu mít. Až budu mít na sobě máminy šaty, které mám pečlivě uschované a bude tam stát on ..
Sakra, zase jsem pomyslela na Tomlinsona. Proč ho prostě nemůžu vyhnat ze svých myšlenek? Proč na něj pořád myslí?
Měla bych si vlepit dvě facky a konečně se uklidnit nebo to semnou nedopadne dobře.
Zoe zavřela deník a potřásla hlavou. Opravdu by se sebou měla něco udělat.
Zvedla se ze sedačky, popadla své malování a vydala se do koupelny. Musí přece dělat, že se nic nestalo. Nesmí být podezřelá. Přesně na tohle ti venku čekají.
Postavila se před zrcadlo, nadechla se a podívala se na svůj odraz.
Měla napuchlé oči, rozmazanou řasenku po obličeji, zacuchané vlasy v drdolu a třásli se jí rty. Je z toho úplně hotová, takhle to přece nemá vypadat, ne?
Zadívala se na řeznou ránu na svém zápěstí a na okamžik pomyslela na to, že by vytáhla žiletku z druhého šuplíka a dopomohla tomu. Pak tu myšlenku však zahnala. Z tohohle se přece dostala.
Namalovala se, pročísla si vlasy a ihned vypadala líp. Zkusila nahodit falešný úsměv a vyšlo jí to. Oblékla se do kytičkovaných šatů, nazula si modré boty na podpatku a vydala se čelit fotografům tam venku.
**
„Ještě sem přišít kousek krajek a budou dokonalé.“ Usmála se na mladou dívku, která ji přinesla šaty a ona kývla a opět s nimi odešla. V práci ji bylo zase o něco lépe, tolik nemyslela na to, co se stalo a snažila se bránit myšlenkám na něj.
Ve chvíli, kdy se zvedala ze židle a chtěla si zajít na oběd, jí začal vibrovat mobil. Oh, cizí číslo. Měla by ho zvednout?
„Halo?“ Rozhodla se hovor přijmout a na druhé straně uslyšela hlas někoho, na koho nechtěla ani pomyslet.
„Tady Eleanor Calder! Možná si mě pamatujete, paní Whitová.“
„Slečno Whitová. A, ano.“ Zhluboka se nadechla a ona pokračovala: „napadlo mě, jestli byste nezašla na oběd. Ale nechci vás rušit, určitě máte hodně práce. Jen bych se chtěla optat na ty šaty a promluvit si.“
Srdce Zoe vynechalo jeden úder a polkla. O čem chce mluvit? O tom, co se stalo v Doncasteru? Řekl jí to Louis?
„Ráda.“ Vypadlo z ní nakonec a z druhé strany uslyšela veselý výdech.
„Děkuju moc! Tak co takhle v 12:30 v The Delaunay? Jestli tedy víte, kde to je.“
„Vím. Dobrá, budu tam.“ Zavěsila a pomalu se svezla po židli. Tohle nedopadne dobře.
**
Zoe podupávala nohou a kontrolovala každých 10 vteřin svůj mobil. Eleanor měla už celé 3 minuty zpoždění. Co když si z ní dělala jen srandu?
Jakmile jí hlavou proletěla tato myšlenka, otevřely se dveře a v nich se objevila vysoká hnědovláska, oblečená do černo – bílé barvy a jakmile spatřila Zoe, usmála se a zamířila si to k ní.
„Dobrý den. Omlouvám se za zpoždění, nikdy dokážou být paparazzi hodně otravní.“ Zasmála se a podala Zoe ruku, kterou rychle stiskla a znovu se posadila na židli.
„Předpokládám že víte, proč jsme tady.“ A je to tady. Zoe rychle pokla, když si Eleanor objednávala Capuccino a snažila se chovat normálně. Ale jde to vůbec? Sedí tu s holkou kluka, se kterým se před pár dny líbala.
„Ehm .. kvůli svatebním šatům vaší sestry?“ Zeptala se jí a ona se usmála. Avšak po chvíli ji úsměv z tváře zmizel a zadívala se Zoe do očí. „A ještě kvůli jedné, podstatné věci.“
YOU ARE READING
DIARY WITH SECRET MEMORIES
FanfictionRok 2009. Všechno se to semlelo tak rychle. Jejich ruce, zamotané do sebe, jejich neutichající polibky .. jeho sláva, její bolest. Rok 2012. Zoe se vrací do Londýna jako módní návrhářka a potkává lásku svého života, kvůli které napsala snad milion s...