Thats just beginning

7.

„Něco sis zapomněl Nialle?“ řekla jsem milým, ale už trochu rozespalým hlasem. Ten někdo si odkašlal a já poznala, že to není Niallův hlas.

_________________________________________________

Otočila jsem se ke dveřím, abych zjistila, kdo tam stojí. V té tmě jsem rozpoznala jen obrysy klučičí postavy, ale nebylo mi jasné, kdo to je.

Postava se přibližovala blíž a blíž, věděla jsem, že se nemusím bát, jen jsem měla obavy z toho, kdo to je.

Jakmile stál u postele, poznala jsem ho. Byl to Harry. Stál tam před postelí a nic neříkal.

"Harry?" zeptala jsem se a posadila se na posteli. On neodpovídal.

"Co tu děláš?" zeptala jsem se znovu.

"Přišel jsem za tebou, popovídat si" řekl klidně a posadil se vedle mě na postel.

"A proč si se mnou nepopovídáš přes den, ale příjdeš teď, když tu nikdo není a já chci spát?" řekla jse trochu naštvaně.

"Protože mě nikdo nikdy nenechá mluvit, vždy je někdo, kdo si s tebou povídá o zajímavějších věcech než bych chtěl já, takže nemám šanci" odpověděl zklesle.

"Ale co to meleš Harry? Bavím se s ostatníma tak, jakobych se ráda bavila i s tebou" snažila jsem se být trochu milejší a usmála jsem se na něho, i když mě nemohl v té tmě vidět.

"Příjde mi, že jsem to pokazil tím, když jsem ti řekl, že se mi líbíš" řekl Harry.

"Pamatuješ taky co jsi mi řekl potom? Že to můžeš říct několika holkám v baru a neurazí se, nedělej si z toho hlavu. Těší mě to" řekla jsem a natáhla se po něm abych ho objala. On nic nenamítal a chytil mě okolo pasu a přitiskl si mě k sobě.

Nakonec jsem přestávala být ospalá a s Harrym jsme si lehli vedle sebe a povídali si snad dvě hodiny.

**

"Ehm, Harry? Co tu děláš?" byla slova, která mě hned ráno probudila. Když jsem se rozhlédla okolo sebe, ležela jsem na Harryho hrudi a on měl okolo mě obmotané ruce. Vedle postele stál Niall a měl docela zmatený výraz.

"Pssst, nebuď ho" řekla jsem tiše Niallovi, protože Harry spal jako zabitý a já ho nechtěla budit. Pomalu jsem se vymanila z jeho sevření, vzala si šaty, které už byly suché a ještě jsem poskládala oblečení Danielle a šla ho donést do Liamova pokoje. 

Niall mezitím šel zase zpět do obýváku, když jsem tam přišla, díval se na mě docela divně.

"Vy dva.. spolu.. včera?" ptal se zmateně.

"Nee, Nialle prosimtě, nic mezi náma nebylo" řekla jsem a smála se.

"Tak co tam Harry dělal a proč ses na něm tak válela?" pořád se nepřestával divit.

"Přišel tam chvíli po tobě, chtěl si se mnou povídat. Neřekla jsem ti všechno. Přiznal mi, že se mu líbím a kvůli tomu přicházejí ty změny jeho nálad. Cítil se hloupě, že mi to řekl a mrzelo ho, že se s ním skoro nebavím, tak za mnou přišel v noci, když jsem byla sama aby to nemusel řešit před ostatníma" vysvětlila jsem mu a mezitím se posadila vedle něho na gauč.

"Aha, tak promiň, to jsem nevěděl" řekl Niall.

"A ani jsi to neměl vědět, takže před klukama a před Harrym nic nevíš, jasné?" řekla jsem mu a doufala, že to on neřekne nikomu.