Jibooty

-3-

A/N: Tak jo ARMYs... Vezměte si svojí svěcenou vodu k téhle části.

Moje jediná rada pro vás.

-------

Pootevřel jsem oči a převalil se na druhý bok. Cítil jsem se vyspale, což u mě nebylo zvykem. Trochu mě to zmátlo, takže jsem se pomalu posadil a podíval se na budík na stolku.

Promnul jsem si oči, abych lépe viděl na tu velkou vysmívající se mi devítku.

Ježiši, já zaspal.

A to je teprve třetí den školy. Vyskočil jsem z postele a ve spěchu si do koupelny skočil vyčistit zuby. Vlasy jsem nechal náhodě a zpátky v pokoji na sebe naházel nějaké oblečení, které mi přišlo pod ruku.

Popadl jsem batoh a schody spíše přeletěl, než sešel. V tomhle stavu jsem vyběhl z domu směrem ke škole a doufal, že už to dnes víc nepokazím.

Před třídu jsem dorazil až po takové menší půl hodince. Pomalu jsem se nadechl a vstoupil do auly, ve které jsme měli mít angličtinu. Všechny pohledy se ke mně stočily a profesor si mě nelibě prohlédl.

"Jdete pozdě." řekl a povýšeně ke mně přešel. Měl takové blond vlasy a celkově působil tak, že sám nemohl být o moc starší než já.

"Omlouvám se, zaspal jsem." polkl jsem a nervózně se porozhlédl po třídě. V zadních řadách jsem zahlédl i Jimina.

"Jděte si sednout a radši se moc neozývejte." kývl směrem k ostatním a já jen poslušně odcupital.

Posadil jsem se opět na volné místo za Jiminem. Než jsem si sedl, tak jsem ho na pozdrav poklepal po rameni, a on jen přikývl.

Dosedl jsem na místo a sáhl do batohu pro knihu. Nemohl jsem ji nikde nahmatat, tak jsem se sehnul a podíval se do batohu. Nebyla tam. S nakrčeným obočím jsem se posadil zpátky a kousl se do rtu.

Ten profesor mě už teď nemá rád, takže si musím k někomu sednout. Zrak mi padl na Jiminovu bílou mikinu, na což jsem se ušklíbl. Vzal jsem si tašku a opatrně proklouzl dopředu na volné místo vedle něj. Šťouchl jsem do něj opatrně loktem a dosedl.

"Co je- no do háje." šeptl Jimin a malinko snad i poskočil na sedadle. Zamrkal jsem,protože jsem nečekal, že se tak lekne nebo co vlastně udělal.

"Promiň, zapomněl jsem si knihu. Nevadí?" pousmál jsem se.

"Ne, v pohodě."zamumlal a věnoval pozornost profesorovi.

Chvilku jsem se snažil o to samé, ale moc mě to nezajímalo. Chtěl jsem si s někým povídat, než uvidím Taeho a zase se pohádáme. Naklonil jsem se trochu blíž k Jiminovi a podepřel si hlavu, aby to nebylo tak nápadné.

"Ten týpek je docela přísný, co?" řekl jsem první, co mě napadlo.

"Pan Kim je sice přísný,ale prý je i spravedlivý." pokrčil Jimin rameny. Přikývl jsem a nevěděl, co ještě říct. Jimin mi přijde takový stydlivý a nemluvný.

Potichu jsem si povzdychl a vzdal to, asi si moc nepokecáme. Natáhl jsem se na stůl a pootočil obličej k Jiminovi. Vůbec si mě nevšímal a věnoval se výkladu. Oči mu kmitali podle toho,kam pan Kim šel, jak jsem tak usoudil.

Jemně si při tom okusoval ret, což bylo sexy, ale s těmi tvářemi a vším působil tak strašně roztomile.Neovládl jsem se a natáhl ruku k jeho tváři, abych ho štípl.

"Oh, so cute."šeptl jsem.

Jimin mi ruku z jeho tváře sundal a nevěřícně na mě koukal, jehoobličej nabral světle růžovou barvu a obočí trochu nakrčil. Teď byl vážněneodolatelný.