The life journey

#5 Good night

S Oliverem si píšeme každý den. Dokonce jsem si kvůli němu založila skype. A každý večer si voláme já, Oliver a jeho kamarádi. Nikdy jsem nevěřila, že někdo jako je on může být,tak super kamarád. Když mám poblíž Olivera, tak nemyslím na Eda. Včera jsme si s Oliverem volali a on mi říkal, že ho trápí jeho holka Jessica a když se mi tak hezky svěřoval, napadlo mě, že se mu taky můžu svěřit a říct mu o Edovi. Poradil mi, jak bych to na něj mohla zkusit. A já jsem se rozhodla, že ho zkusím poslechnout. Přece je to jen kluk a rozumí tomu. Jediná nevýhoda toho, mít za kamaráda Olivera bylo to, že bydlí moc daleko. Proč ti nejlepší lidé,bydlí, tak daleko? Dneska spíme všichni u Ryena. Jak jsem ještě nezmínila ,je docela fakt bohatej. A tak si může dovolit pořádat spaní pro své kamarády. No teda pro celou bandu kamarádů. Minule nás tam spalo asi 20. Ale o to je vždycky větší sranda. Dneska tam jdu znovu. A doufám, že tam nejde Ed. Je 15:45. K Ryenovi jdu v 18:00.  Nechci být naivní nebo předvýdavá, ale půjdu se vysprchovat i když jsem se sprchovala ráno. Vyčistim si zuby ap. věci. Prostě chci vonět. Jak se říká... Nesmrď, když vedle tebe někdo leží. Jo, vim, tohle se neříká. Ale věřím tomu, že se něco stane. 

______________________________

17:37

Rozhodla  jsem se pohnout tím svým velkým zadkem, abych stihla dojít do obchodu. Když jsem došla do obchodu, tak jsem si vzala malý košík a začala jsem do něj házet brambůrky, čokoládu, tyčiky a bebe. Jen, tak tak se mi to vešlo do malý tašky. Vyšla jsem na ulici s narvanou taškou. Už tam na mě čekala moje nejlepší kamarádka a zároveň Ryenovo holka Chloe. ,,Víš, že Ryen má doma jídlo?" pochechtla se nad mým jídílkem. Já jsem se jen ušklíbla. A sakra. Ve chvíli, kdy jsem zvedla hlavu a chystali jsme se s Chloe vyrazit k Ryenovi, viděla jsem Eda a Joshe. Zarazila jsem se a doufala jsem, že moje vyděšení nešlo tolik vidět, i když o tom silně pochybuji, jelikož moje gesta jsou tak nenápadná jako moje tělo (velké a nepřehledutelné). Ed se na mě usmál tím svým nejkrásnějším úsměvem, který mě pokládá na kolena. Říkala jsem... Když jsem s Oliverem, nemyslím na Eda, ale když se objeví, kácím se. Bolí to furt stejně. Určitě jsem se začervenala, protože jsem cítila, jak mi hoří tváře. A úsměv jsem mu opětovala. Pozdravili jsme se a on šel hned s Joshem do obchodu. Já a Chloe jsme vyrazili k Ryenovi. ,,Zou? Co to mělo znamenat?" ,,Co jako?" ,,Ty jsi do něj furt zabouchlá,že?" ,,Jo. Jako by jsi mě neznala." Dál už jsme to nerozebírali, protože, kdykoliv přišlo na téma Ed... Nevěděla jsem, ani jak se jmenuju. ,,Jako já vim, že ty hodně jíš, ale uvědomuješ si, že tu mám taky jídlo?" Místo pozdravu, dostala zase moje taška s jídlem posměch. Už jsem nic neříkala. Prostě jsem šla se svojí taštičkou do kouta. Ne, dělám si srandu. Šla jsem si zabrat postel. Teda postel... To je špatný výraz pro matraci. Vybrala jsem si velkou, jako by manželskou matraci. Chvíli jsme si na ní jen lehla a koukala jsem tupě do  stropu a užívala jsem si toho, že jsem v místnosti sama. ,,Ahoj." Slyšela jsem hlas ze kterého jsem stuhla. Ano, byl to Edův hlas. Hodil si batoh hned na mou manželskou matraci a sedl si vedle mě. Já jsem se na něj jen nechápavě dívala. ,,Jo promiň. Budu ležet vedle tebe, jo?" Oznámil mi to jako hotovou věc. Neříkám, že jsem nebyla ráda, ale nesměla jsem to dát tolik najevo. Jelikož mu chci dát, co nejvíc najevo, že mi je ukradej, tak jsem odešla. Vím, nedává to symsl. Proč mu dávat najevo nezájem, když mám zájem jako nikdo jiný? Protože se bojim, že to dopadne jako vždycky. A jakože vim, že to tak dopadne. Šla jsem se najíst do kuchyně, kde byli skoro už všichni. ,,Půjdeme hrát na schovku?" zeptal se Josh. Mě se moc hrát nechtělo, a tak jsem se vrátila do pokoje, kde se pak budou přehrávat filmy a následně i spát. Lehla jsem si na břicho a poslouchala jsem písničky. Takový smutný, teda pro mě jsou pomalý písničky to nejlepší. Přemýšlela jsem nad všíma, při tom jsem se koukala na Edovo věci, které byli u mé postele. On spí vedle mě. To nebude dobrý. To je hodně, hodně špatný. Budu zase trpět. Tohle byli moje myšlenky, když v tom se mi někdo něžně položil na záda. Já vykřikla, tak nahlas až ten dotyčný spadl ze mě na zem. Se smíchem se zvedal. ,,Ede! Jsi normální?" On se tomu jen chechtal. ,,Co tu děláš takhle sama?"Jen jsem zvedla ramena, která měla znázornit slovo ,,nevim,, „Chci být chvíli sama."
Dodala jsem. „Aha" s touto odpovědí si vedle mě lehl a koukal do stropu a mlčel. Já jsem se pochechtla. Dala jsem si sluchátka do uších. On mi vzal jedno sluchátko a oba jsme spolu poslouchali hlavama u sebe a koukali do blba na strop. Ruce jsme měli podel těl, ale najednou chytil mou ruku a pevně ji stiskl. Ne pevně, že by to bolelo, ale takové to stisknutí, které vám dodává pocit bezpečí. Já jsem necukla, jen jsem se usmála a stiskuntí mu opětovala. Pak jsme se oba otočili na bok a dívali jsme se bez mrknutí do svých očích. Já jsem to, ale už nevydržela a oči jsem zavřela. Chystala jsem se je otevřít, ale Ed mě náhle políbil. Byl to krásný a upřímný polibek, který mi tolik chyběl. Já jsem se do polibku usmála. Každé jeho gesto stojí za úsměv, protože on má ty nejlepší dotyky a i ty nejlepší rty.
Najednou se všichni vrhli do místnosti. My jsme se jen na sebe usmáli a Ed odešel za Joshem. Ryen se nás zeptal, jaký film chceme pustit. Všichni řekli americkou romantickou komedii 10 důvodů, proč tě nesnáším. Nic jsem neříkala, protože jsem tušila, že brzy usnu. Když se pustil film, tak jsem se přitulila, ke svému spacáku. Ale nato se přiřítil Ed i se svým polštářem a dekou. Lehl si na bok, tak že mi viděl do tváře. To je to nejhorší, co mi, kdo může udělat. Když se mi někdo kouká zpříma do očí. Jsem pak nervózní. Pak jsem ho pohladila po tváři a dala jsem mu pusu. On se usmál a hrál si s mýma vlasama. Lehla jsem si, co nejblíže k jeho tělu a přitulila se k jeho hrudníku. Najednou jsem ucítila, jak mi čichá k vlasům. „Tobě voní krásně hlava. Asi tě začnu fetovat." Nic jsem neříkala. On si lehl na záda a já jsem položila svou hlavu na jeho hrudník. Ruku jsem obmotala kolem jeho pasu, nohu kolem jeho nohou a on mě držel rukou kolem ramen. Josh mu nabídl sušenku on se pro ní chtěl natáhnout. Poprvé se mu to povedlo, ale po druhý si málem zlomil ruku. Tak jsem se od něj začala odvracet. On mě ale chytil a přitiskl si mě zpět na hrudník. „Mě to nevadí. Já to zvládnu." zasmála jsem se. A on mi věnoval pusu do vlasů. Pak jsme se pozbytek noci líbali a objímali. Byla to fajn noc teda i ráno, jelikož jsme šli spát až ve 3 hodiny ráno. To jsem však nevěděla, jaká rána pod pás mě čeká...