VAĎÁK / by: _kaaaajda_

Nádraží

Když jsem ho uviděla s tím jeho pohledem. Ztrnula jsem na místě, jen jsem se usmála a čekala až přijde.
Když přišel bezeslova si mě přiráhl k sobě a obejmul mě tak silně, že jsem skoro nemohla dýchat. Opřela jsem svůj obličej do jeho hrudi a šťastně jsem se pousmála. Cítila jsem že on se taky pousmál.
Pak mě pustil a dal mi pusu na čelo. ,,Ahojky krásko :)" řekl. Podívala jsem se na něj a odpověděla jsem mu ,,čau fešáku :)". Zasmáli jsme se a začli si povídat.

L: ,,jaká byla cesta?"

V: ,,na to že nesnáším vlaky tak celkem dobrý :)"

L: ,,neskočíme někam na jídlo? Tady kousek je dobrá čína. Co ty na to?:)"

V: ,,jasně, moc rád, taky bych něco zakousl."

Vydali jsme se směrem ven a Vadim mě chytl okolo krku (jsem totiž hrozně malinká oproti jemu). Šlo vidět že se musel přemlouvat aby to udělal, ale udělal to. Podívala jsem se na něj, pousmála jsem se a pohladila ho po ruce, kterou mě objal.
Pak jsme se vydali směrem k restauraci.