Jdu po opuštěném chodníku hned vedle rušné silnice. Takový paradox. Auta se předjíždí, které bude dřív v cíli, zatímco po ulici jdu jen já. A ty. Jdeš několik metrů přede mnou. Napadne mě jestli bych neměl jít za tebou. Ale pak si to rozmyslím, očividně někam spěcháš. Rozpustíš si dlouhé černé vlasy z culíku a nasadíš si sluneční brýle. V tu chvíli vypadáš jako anděl.
Jsi tak překrásná.
ČTEŠ
Jeden Okamžik
Short StoryVšechno, co měla se změnilo. V jednom okamžiku. V jednom momentě. V jedné sekundě. A já toho byl svědkem. [short story] Dokončeno 1. května 2016.
