Čtyřicet čtyři.

106 10 0
                                    

"Charlie, prosím tě neříkej to nikomu,"
prosí mě Mer.

"Musím!" řeknu rázně.

"Ne, nesmíš. Byl to jen omyl, vyprovokovala jsem ho k tomu," pláče.

"Oba víme, že to není pravda." zašeptám.

"Prosím Charlie, už se to nikdy nestane. Prosím," pláče ještě víc.

Hledím na ni. A pomalu přikývnu i když vidím její modřiny.

Jeden Okamžik Kde žijí příběhy. Začni objevovat