--Červenec--
Chodili jsme s Austinem skoro každý den ven. Stal se takovou mojí záchranou od všeho.
Chodili jsme do parku, na pizzu a tak různě.
Vyprávěl mi vtipy a svoje příhody. Byla jsem ráda, že zmizel ten kluk co byl uzavřený samotář.
Od té párty jsem mu všechno říkala. Všechny pocity kolem tebe. Jak to začalo.
Všechno.
,,Nikdy si nevšiml co si k němu cítila?" Zeptal se, když jsme se zrovna procházeli v lese.
,,Nikdy." Pronesla jsem tiše, ale věděla jsem, že to slyšel.
,,To mě mrzí." Soucitně se podíval.
,,To se stává."
,,Nechceš se nějak odreagovat?"
,,Jak jako?"
,,Třeba jít do zábavního parku nebo na pláž?" Přednesl svoje návrhy.
,,Beru tu pláž." Usmála jsem se.
Dali jsme si sraz na pláži, na místě kam moc lidí nechodilo.
Plavali, blbli a smáli jsme snad skoro tři hodiny. Poprvé jsem měla prázdnou hlavu a na nic nemyslela.
Prostě si užívala.
