--Konec října--
Zrovna jsme spolu šli domů. Vyprávěl si mi jednu ze svým historek. Smála jsem se.
Najednou si se mi podíval do očí. Moje kolena se pomalu začala klepat. Zastavil si se a díval se mi do očí. Jako by svět kolem nás zmizel.
Jen ty a já.
Usmál si se a podíval se jinam. Sklopila jsem pohled. Nedokázala jsem se na tebe znovu podívat.
Pokaždé, když jsem zvedla hlavu, usmál si se.
Proč?
Proč mi to tím svým zasraným úsměvem děláš ještě těžší?
