--Prosinec--
Pomalu se blížili Vánoce. Čas klidu a lásky. Austin se choval divně. Vrtalo mi to hlavou, až se mi nakonec přiznal, že to je kvůli tomu, že už tu není jeho táta.
Chápala jsem to. Bolelo ho to. Ale nechtěla jsem, aby se trápil.
,,Ne, Ellie! Na bruslení nepůjdu," protestoval, když jsem ho tahala ke stadionu.
,,Ale půjdeš. Austine, hrál si hokej, bruslení miluješ," nevzdávala jsem se.
,,Jenže to tu ještě byl táta."
,,Kterej by byl nesmírně rád kdyby viděl svého syna zase bruslit. Stejně jako já."
,,Si hrozná víš to?"
,,A jsem na to pyšná!"
