Deník Vlka : Vlčí Mládě

O rok později

Eleanor si šla zaběhat. Do sluchátek si pustila hudbu a dala se do toho. Běžela přes město, přes městský park až k lesu. Cestou se ale potkala s Lexi. ,,Ahoj." Přidala se k ní. ,,Ahoj Lexi. Jak je na tom Jamie?? Po včerejším večírku??" Eleanor dál běžela jen si sundala jedno sluchátko. ,,Ani mi o tom nemluv. Ještě teď spí." ,,Lépe řečeno, vyspáva včerejší kocovinu." Usmála se a dál běželi. ,,No, tak sama jsi viděla jak se tam s Chrisem střískali." ,,Asi jim to stálo za to." Uznala. ,,Alespoň byla sranda." ,,To teda byla. Hlavně když pak odcházeli domů." ,,Myslíš tu část jak se tam seznamovali s lampou??" ,,Jo, a taky i s odpadkovým košem."

Obě se začali dost hlasitě smát. Zastavili se až kousek od starého domu. ,,Já už dál nepoběžím." Eleanor se opřela o strom. ,,Tak fajn. Uvidíme se zítra ve škole." Dívky se rozloučili a Eleanor vešla do domu. ,,Jak bylo na čerstvém vzduchu??" Přivítal ji Tim a hodil po ní ručník. ,,Skvěle." Začala si utírat pot z čela. ,,Po tom včerejšku jsem to potřebovala." Podívala se na Tima. Měl na sobě opět jeden ze svých obleků. ,,A co Chris??" ,,Nic nového. Stále spí. Nejspíš toho včera vypil trochu víc než měl." Posadila se na zelené kanape. ,,Trochu?? To jsi ho neviděl co dělal při cestě domů." ,,A co to bylo?" ,,Společně s Jamiem objímali pouliční lampy. A pak se seznamoval s košem na náměstí. Stačí ti to??" Tim se začal smát. Měl z toho vážně legraci. ,,Mně to stačí úplně." Ozval se velmi známý hlas. Eleanor se otočila a uviděla Chrise. Byl ještě ve svém pyžamu, které se skládalo z šedých tepláků a tílka.

,,Dobré ráno." Objala ho. ,,Dobré." Oplatil jí pozdrav. ,,Nemůžete mluvit víc potichu?? Strašně mě bolí hlava." Postěžoval si. ,,Tady se někdo po dlouhé době opije a my si z toho máme sednou na zadek?!" Vešel do místnosti i Drake. ,,Vidím že ty jsi po včerejšku v pohodě." Prohlídl si ho Tim. ,,Já jsem na pití už zvyklý. Nedělá mi to zas takový problém jako tobě." Podíval se na Chrise. ,,Musíte z toho dělat takový tyjátr?? Když se jen opil." Přidala se k nim i Mia. ,,Kdyby jsi ho ale včera viděla, taky bys to tu rozebírala." Vrátila jí to Ell. ,,No nic. Půjdu se převléknout a pak musím do nemocnice. Za půl hodiny mi začíná služba."

Eleanor se kvůli svému tátovi přihlásila jako dobrovolný pracovník. Bylo to jediný způsob jak mu být stále na blízku. Vešla do svého pokoje a svlékla si propocené tílko. Rozpustila vlasy z culíku. Když se ale otočila, uviděla Chrise. ,,Co ty tu děláš??" Podívala se na něj. ,,Chtěl jsem si jít ještě lehnout. Ale když tě tady tak vidím." Přitiskl si ji k sobě. ,,Napadlo mě že by jsme mohli navázat tam,kde jsme včera přestali." Políbil ji. ,,To bychom sice mohli..." ,,Tak vidíš." Znovu ji políbil. ,,Ale já bych pak nestihla jít do té nemocnice." Odstrčila se od něj. ,,Za tvým tátou." Řekl sklesle. ,,Chrisi, musím tam být. Je to jediný způsob jak s ním můžu být." Chytla ho za ruku. ,,Chápu to." Usmál se na ni. ,,Tak běž, ať nepřijdeš pozdě."

Eleanor si šla dát rychlou sprchu a převléct se do čistého. Vzala si na sebe modré tílko a šortky. Ze skříně ještě rychle vytáhla starší tenisky a mohla jít.

.....

V nemocnici ,ve vedlejším městě GreenVill, bylo díky hromadné autonehodě dost rušno. Eleanor se tak mohla do tátova pokoje dostat bez problému. Vešla dovnitř a znovu uviděla jeho tvář. Ten jeho výraz znala už dost dobře. Snažila se za ním chodit co nejčastěji. Posadila se k němu na postel a říkala mu co se jí v ten den stalo. Dnešek se ale tak trochu lišil. Dnes mu nevyprávěla své zážitky,ale četla. A to jeho deník co našla před pár dny. Bylo v něm všechno, od jejího narození až po začátek střední. Položila si starší deník na kolena a chytla svého tátu za ruku. ,,Dívej co jsem ti donesla." Ukázala mu jeho deník. ,,Doufám že ti nebude vadit že jsem se ti prohrabávala ve věcech." Stále k němu mluvila. Odpovědi se ale nedočkala. ,,Byla jsem dost zvědavá a tak jsem si i něco z toho přečetla. Myslím si že by jsi to moc rád slyšel znova."

Eleanor začala v deníku nervózně listovat. Až konečně našla stranu co hledala. ,,Tohle vypadá docela zajímavě." Podívala se na něj. On ale opět nic neřekl. Jak by taky mohl, že?? ,,Začátek července, léto konečně začíná. A my tak s Eleanor vyrážíme na náš vysněný výlet, do země klokanů, Austrálie." Začala číst nahlas. ,,Vážně to byl náš vysněný výlet??" Poznamenala. ,,Eleanor se na tuhle cestu připravovala už dopředu. Nakoupila si hromadu plyšových klokanů a nevěděla, s kterým má letět. Když už si konečně vybrala, obsadila obě sedadla v letadle. A já si tak musel sednou někam jinam. Byl jsem ale rád, když jsem uviděl její nadšený úsměv." Takhle mu Eleanor četla celou tu dobu.

Až se v pokoji objevil i Tyler. Eleanor přestala číst a podívala se na něj. Stál ve dveřích a sledoval ty dva. ,,Klidně čti dál." Usmál se na ni. ,,To je v pohodě. Stejně už jsem chtěla jít." Zavřela deník. ,,Nemusíš přestat jen kvůli mě. Přišel jsem se na něj jen podívat." ,,Ne, Chris na mě čeká doma." Zvedla se z postele. ,,Pomáhá mu to??" Podíval se na deník co Ell držela v rukách. ,,Ten deník." Dokončil to. ,,To nevím. Ale doufám že ano. Je tam všechno z jeho života. Snažím se ho tímhle způsobem alespoň nějak vrátit do života." ,,Víš že bys ale měla žít i svůj život??" ,,To taky chci. Ale bez něj to prostě nejde. Je to můj táta. A život bez něj si nedokážu představit. Byl tu pro mě vždycky a dělal mi oba rodiče." Vysvětlila mu.

,,Ale i on by chtěl abys žila normální život." ,,Má to ale menší háček." Vzala si svou tašku. ,,Můj život, není normální." Usmála se na něj a odešla z pokoje. Cestou domů si koupila ještě na chodbě kafe z automatu. Házela tam několik mincí za sebou ale kafe stále nikde. ,,Ale no tak!!" Řekla naštvaně a praštila do automatu. ,,Nejde to??" Ozval se neznámý hlas za ní. Eleanor se otočila a uviděla tmavovlasého chlapce s modrýma očima. ,,Nechce mi to dát kafe." Vysvětlila mu. ,,To musíš udělat takhle." Kopl do toho ze zpod a ze strany. V tom se ozval zvuk padlých mincí. ,,Takže co to bude??" Podíval se ten neznámý na ni. ,,Cappucino."

Chlapec zmáčkl čudlík a najednou se v automatu objevil kelímek. Kafe se začalo konečně připravovat. ,,Mimochodem, jsem Aaron." Představil se a nabídl jí ruku. ,,Eleanor." Opětovala mu představení. Když se ale dotkla jeho ruky, cítila divný pocit. Jakoby vlčí sílu ale něco jí na tom nesedělo. ,,Chodíš sem kvůli někomu blízkému??" Zeptal se jí. Byla to trochu zvláštní otázka. ,,Ne, jsem tu jako dobrovolnice. A ty??" Kafe bylo konečně hotové. ,,Taky." Aaron jí podal kelímek její kávy. ,,Ale nikdy před tím jsem tě tady neviděl." ,,Nejsem tady dlouho. Spíš jsem tady nová." Napila se ze svého kelímku. ,,Tak to jsem rád že jsem tě mohl poznat." Usmál se na ni. ,,Já taky." Úsměv mu opětovala a pomalu odešla k východu.

Na parkovišti na ni už čekal Chris.