Přežít mezi Vikingy-Dopsané

Nechtěná návštěva

„Rosalie, můžeme si promluvit?"zeptal se jí Erik.

„Ale samozřejmě, co potřebuješ?"

„Jako každý rok pojedu zítra na lov s králem a vrátím se minimálně za týden. Bude to v pořádku? Zvládneš to tady sama?" V hlase mu zněly obavy.

„Samozřejmě, lásko."

„Tak to je skvělé."

*

Dalšího dne z rána Erik odjel a Rosalie zůstala doma sama. A vůbec jí to nevadilo. Alespoň nemusela tolik vařit. Úplně jí stačilo uvařit si polévku a na nějaký dezert se mohla vykašlat. Poté co snědla oběd a maličko uklidila, sedla si do Erikovy pracovny a začala si číst. Dneska si přečetla celou kapitolu a ne pouze pět vět, jako obvykle. Poté se protáhla a došla si pro luk. Střed už zasahovala mnohem častěji. A už nebyla tak pomalá jako předtím. Poté si vzala dýky a zkoušela nový styl boje, který ji učil Erik. Představila si před sebou protivníka a uhýbala se před jeho imaginárními ranami, čas od času, vykopla nebo zabránila ráně zkřížením dýk. Po asi dvou hodinách byla tak splavená potem, že toho nechala. Boj měl jednu velkou výhodu, nebyla jí zima. Přiběhl za ní Altäir, vlk, kterého jí přinesl Erik. Rostl a rostl, dříve roztomilé štěňátko jí teď, když se postavilo na zadní, dosahovalo hlavou k pasu.

„Tady má někdo hlad, viď zlatíčko. A nebyl jsi jen tak náhodou na lovu. Nedal sis nějakého dobrého zajíčka? No dobrá, lásko." Láskyplně ho podrbala za ušima. „Něco ti donesu." Hodila mu na zem maso. „Bude ti to stačit?"

Vlk maso snědl a poté si s ní začal hrát. Domem se ozýval Rosin smích a radostné štěkání Altäira. Najednou se ozvalo hlasité zaklepání na dveře.

„To už je Erik doma, vždyť říkal, že se vrátí až za týden?"

Došla ke dveřím a otevřela. Za nimi stál Bard. Chytil ji pod krkem a začal škrtit. Litovala, že nechala svoje dýky ve vedlejší místnosti, ale nepředpokládala, že by sem vůbec někdo chodil. Bránila se a kopala kolem sebe. Z nedostatku kyslíku se jí mlžilo před očima.

„Co chceš?" zasyčela na útočníka.

„Pomstu." Ušklíbl se.

„A co jsem ti provedla?" Podivila se.

„To, co jsi po celou tu dobu slibovala, že uděláš a navíc ten tvůj miláček si na mě stěžoval u krále a ten mě vyhnal."

Přestal ji škrtit, ale místo toho jí drtil zápěstí ve svých dlaních.

„Vždyť si nás napadl. Erik málem umřel."

„Teď mu seberu tu, kterou má ze všech nejradši. Co myslíš, mám tě unést a zabít až potom v úkrytu, ale nejprve Erika nechat, aby tě hledal, nebo tě mám zabít hnedka?"

„A co kdybys mě nechal na pokoji a odešel?" Zeptala se s nadějí v očích.

„Vážně si myslíš, že jsem takový idiot?"

„Nikoliv, myslím si, že jsi dobrý člověk, akorát v zoufalé situaci, ale pomstou nic nespravíš. Možná jestli budeš třeba pomáhat lidem nebo zachráníš králi život, dovolí ti vrátit se domů a vést normální život."

„Ty vážně nedokážeš odhadnout lidi, že ne? Já už nemám domov, nemám vůbec nic. Žena mě opustila poté, co mě Erik obvinil, děti mít nemůžu kvůli tobě. Postavení zástupce jarla na palubě Murtagha jsem ztratil kvůli vám oběma. Co mi podle tebe ještě zbylo?"

„Ještě máš svojí hrdost. Nenech se unášet myšlenkami na pomstu. Pokud tě tvoje žena nemilovala, asi pro tebe nebyla dost dobrá. Určitě je někde na zemi nějaká žena, která tě bude milovat. Jsem si jistá, že bude nádherná, šlechetná a hodná. Bude tě uctívat jako boha a nebude jí vadit, co se ti stalo...."

„... Drž už konečně hubu. Život není tak jednoduchý, jak si myslíš. A víš ty co, už jsem se rozhodl, vezmu tě s sebou. Chvíli tě budu věznit a až si Erik bude myslet, že tě skoro našel, zabiju tě a tvoje tělo pohodím vlkům.

„Altäire." zavolala Rosalie

Vlk přiběhl a vrhl se na Barda. Kousl ho do nohy a on vykřikl. Rosalie využila situace a vyprostila se z jeho sevření.

Rychle se rozběhla pro své zbraně, ale Bard se nějakým způsobem osvobodil, kopnul do ní a ona spadla. Natáhla ruce, aby zmírnila pád.

„Ty zasraná mrcho!" zařval Bard a začal do ní kopat.

Cítila v ústech krev. Plivla ji po něm. Zanadával a znovu jí kopl do břicha. A zase. Šlápl jí na krk a ona se začala dusit. Přestávala vidět, smysly jí neposlouchaly. Nakonec omdlela.

Tak zítra odjíždím a jako správná bitch vás nechám napjaté, co bude dál. Myslím, že většina z vás jsou žáci a studenti, tak vám všem přeju ať si užijete předposlední týden školy a opravíte si známky. Protože červen je vždy hektický. Hodně štěstí.

The Elisse