Polední Polibek [Plánované Korekce]

Nemocnice

Otevřu oči, rozhlédnu se okolo sebe a jediné co vidím, jsou bílé stěny. Pokouším si sednout, ale nejde to, strašně to bolí.

Najednou se otevřou dveře, kde stojí Marry a dívá se na mě. Dívá se jinak, tenhle výraz jsem u ní nikdy neviděla a hned mi dochází, že není něco v pořádku.

,,Ahoj Nicol."řekne a snaží se na tváři vykouzlit úsměv.

,,Ahoj. Co se stalo? Kde je Lucas? Proč se nemůžu hýbat? Jak jsem se sem dostala?"zahrnula jsem Marry kupou otázek a čekala na odpovědi. Marry se posadila vedle mě do křesla a otočila mou ruku. Prsty mi přejížděla dlaň, pak se nadechla a začala mluvit.

,,Takže Lucas je už na cestě. Potom co jsem ti řekla, že krvácíš tak jsi omdlela a odvezla tě záchranka. Nemůžeš se hýbat protože"řekla a zastavila se.

,,Marry, co se krucinál stalo?"skoro jsem na ni křičela.

,,Nicol je mi to líto ale potratila jsi."

,,Cože? To není možný?"

,,Nicol, uklidni se, prosím."

,,Řekni mi jediný důvod, proč bych se měla uklidnit. Muž, kterého miluji, nemůže mýt děti." tentokrát už jsem na ní křičela.

,,Protože když se takhle budeš nervovat, přijdeš i o to druhé."řekla a já jsem vůbec nevěděla, o čem to mluví.