,,Cože? Co to říkáš?"Marry na tváři vykouzlila svůj úsměv a začala mi to vysvětlovat.
,,Doktor řekl že jsi měla dvojčata, ale zemřelo jenom jedno takže dítě máš."když to dořekla nevěděla jsem jestli mám oplakávat miminko co zemřelo a nebo být šťastná za dítě které přežilo, v tom se otevřely dveře a tam byl Lucas. Přijel, bliž ke mně a z tašky u vozíku vyndal pugét žlutých růží.
,,Ahoj zlato, promiň, že jdu tak pozdě, rozbil se výtah a já musel požádat souseda, jestli by mi pomohl dolů."nestačil to doříct, protože jsem jeho hlavu vzala, nahnula k té mé a políbila ho.
,,To nevadí hlavně, že jsi tady."řekla jsem a Lucas mi podal pugét růží."
,,Jsou krásné děkuji."nahnula jsem se, abych ho políbila, ale on mně zastavil.
,,Od teď bude všechno v pořádku."řekl a políbil mě.
ČTEŠ
Polední Polibek [Plánované Korekce]
Ficción GeneralKrátký příběh. Nestačila mu říct, co chtěla, podváděl ji a ona mu dávala celé své srdce, řekla mu, že ho miluje, on pouze kývnul hlavou a odešel, jenom kývnul, jakoby souhlasil s tím, co bude k večeři, byly manželé pět let. Patřilo ji něco, co bylo...