Přátelé nebo něco víc?

24 9 0
                                    

Z pohledu Kelsi.

Nečekala jsem, že by tu se mnou zůstal. Očekávala jsem spíše, že se začne vymlouvat a následně odejde.

Šla jsem do pokoje se obléknout. Vyndala jsem si pohodlné, volné, šedé tepláky, přes hlavu si přetáhla červené, volné tričko s Kapitánem Amerikou a vlasy jsem si rozpustila a nechala je volné. Vím, že tu se mnou byl Alex, ale nechtěla jsem se kvůli němu jakkoliv změnit.

Sešla jsem dolů po schodech, šla jsem do obývacího pokoje s domněním, že tam bude Alex, ale nebyl tam. Uslyšela jsem smích z dětského pokoje. Můj pohled zamířil na Alexe, dával napít May čaje, měl na sobě žlutou pláštěnku a May se tomu strašně smála.
Alexi si všiml že stojím ve dveřích, pořádně si mě prohlédl odspoda nahoru a vykouzlil na tváří šibalský úsměv.
,,Sluší ti to, ale víc ti to slušelo jenom v podprsence."začala jsem se permanentně červenat a May si to všimla.
,,Někdo se tu červená."zapištěla a začala se smát. Zrudla jsem ještě více.
,,Ale nene."vykřikla jsem a začala ji lechtat. Smáli jsme se a dělali blbosti.
,,Alexi, pomoc mi prosím."zakřičela May na Alexe, který neváhal ani minutku a začal mě lechtat. Jak jsme se tak smáli, tak May vyčerpáním usnula.

Sešli jsme po schodech do obývacího pokoje, která byla propojena s kuchyní.
,,Nedáš si něco?"zeptala jsem se vlídně a mířila si to do kuchyně.
,,Jo, rád."řekl Alex, než jsem se stačila zeptat co si dá, tak mě zatáhl za zápěstí k sobě a přiložil své teplé, jemné rty na ty mé, já jsem neváhala a polibek mu oplatila. Odtáhli jsme se od sebe a on si mě přitáhl k sobě, nic neříkal, pouze mě držel v pevném objetí.
,,Alexi?"stále jsem byla v jeho objetí ale musela jsem se na něco zeptat, abych v tom měla jasno.
,,Ano?"odpověděl a věnoval mi jemný polibek do vlasů.
,,Jak jsme na tom mi dva?"nechtěla jsem, aby to skočilo, sice ho znám chvíli ale máme ho ráda, teda aspoň si to myslím.
,,Na to jsem se tě chtěl taky zeptat, mám tě opravdu rád. Vím, že jsi přede mnou měla spousty kluků, protože kdo by tě nechtěl, ale já slibuju, že tu pro tebe vždycky budu a chtěl bych s tebou chodit."nikdy mi nikdo neřekl nic tak krásného, chtělo se mi plakat.
,,Taky tě mám ráda, tedy si to aspoň myslím. Nikdy jsem nepoznala lásku, před tebou jsem s žádným klukem nebyla, nikdo o mě nestál."cítila jsem, jak se mi kutálí slza po tváři.
,,Možná tě to můžu naučit. Možná tě mohu naučit jak milovat, tedy pokud by si chtěla."pověděl a letmo mě políbil na tvář.
,,To bych byla moc ráda."políbila jsem ho na tvář, následně i na rty, polibky mi oplácel a já se od něj začala učit milovat.

- - - - - - - - - -

Dozvěděla jsem se, že měl Alex přítelkyní El, ta ho podvedla, takže je panic. Aspoň se necítím tak trapně, že jsem stále pana.
Povídaly jsme si dlouho do noci, dohodli jsme se, že zde Alex přespí, neměl žádné pyžamo tak jsem mu dala tepláky po tátovi, seděli mu dobře. Triko nechtěl a pohled na jeho vyrýsované tělo se mi líbilo.

Volala mi máma, řekla mi, že se vrátí za čtrnáct dní, nemáme jí hledat a peníze jsou v koupelně, ve skříňce, pod umyvadlem. Zněla opravdu opile a já se na ní zlobila, ještě když řekla, že jí nemáme hledat, je to naše matka a nemůže se takhle na nás vykašlat.

Pověděla jsem to Alexovi, ten řekl, že mě zde samotnou nenechá. Zavolal své mamce, vysvětlil jí situaci, jeho matka mu řekla, že zde může zůstat čtrnáct dní ale, pokud by mi tu začal vadit, mám ho poslat domů. Zítra zajdeme k němu domu pro jeho věci.
Jeho mamka je strašně vtipná a milá, krásně jsem si s ní promluvila přes telefon.

Spal se mnou v mé posteli, dohodli jsme se, že nic nebude.

May teplota klesla a mně se ihned ulevilo. Také měla ohromnou radost, že tu bude Alex celých čtrnáct dní.

Jsem zvědavá, co se za tu dobu stane.

Polední Polibek  [Plánované Korekce]Kde žijí příběhy. Začni objevovat