FOUR [CZ] L.S.

Fool's Gold

"....když do týdne ošukáš Stylese."
"Cože?" rozesmál jsem se. "Si upad na hlavu, ne?"

"Myslíš si, že to nezvládneš?" přihmouřil oči. "No tak, je to prvák... Ten ti nebude dělat takový problém, ne?"

"Samozřejmě, že bych to zvládl." založil jsem si ruce na hrudi. "Ale je tu malý problém. Já nejsem teplej, jako někdo tady, že?" píchl jsem ho prstem do hrudi.

"No tak, nevymýšlej si... Ja si totiž moc dobře pamatuju na ten den, kdy ses po mě ožralý sápal a sahal mi pod kalhoty." ušklíbl se.

Zatrnulo mi, protože jsem si ten večer i já moc dobře pamatoval.

"Víš, jaký je rozdíl mezi dítětem a opilým člověkem, Tommo?" přiblížil se ke mně a naklonil hlavu. Pokrčil jsem rameny, tahle situace se mi ani trochu nelíbila. "Žádný, ani jeden nelže. A ty ses mi přiznal, že jsi bisexuál." políbil mě a trochu zatáhl zuby za můj spodní ret. Odstrčil jsem ho a znechuceně si otřel pusu.

"Takže pokud nechceš, aby se to dozvěděli všichni, tak se se Stylesem do týdne vyspíš." usmál se sladce. "A netvař se tak, když ti za to i zaplatím."

"Co-co z toho budeš mít?" zeptal jsem se ho, když jsem konečně našel řeč.

"Ani nevím.... ale bude to zábava." řekl a zmizel za dveřmi.
*****
Harry

Opět jsem seděl u klavíru a hrál. Jsem ze všeho zmatený. Louis se chová divně. Chvíli je na mě hodný, pak se na mě skoro ani nepodívá. Co když je taky zmatený? Ze mě?

Nalháváš si to.

Já vím, že jeho láska není reálná, ale musím mít nějakou naději, jinak bych se zbláznil.

Zamiloval jsem se do něj, i když vím, že je to chyba.

Zamiloval jsem se do něj, a přesto že vím, že má láska nebude nikdy opětována, nelituji toho.

Jsem jako loď na vodě a on je jako paprsek na vlnách, který zklidňuje mou mysl.

Moje prsty přestaly tančit po klávesách a já se přistihl, že zase pláču.

"Kdo tady zase je?"otevřely se dveře a dovnitř nakoukl Louisův naštvaný obličej. "Ty bulíš?"

Rychlé jsem setřel slzy ze tváře a zvedl se k odchodu. Louis za sebou zavřel a stoupl si ke dveřím, čímž mi zablokoval cestu.

"Hazz, co se děje?" pohladil mě po tváři.

To už jsem nečekal ani minutu, proběhl jsem mu pod rukou a utekl na pokoj. Niall seděl na posteli a když mě uviděl, stoupl si a nastavil mi náruč, kterou jsem vděčně přijal.

Zabořil jsem mu hlavu do ramene a smáčel mu slzami triko.

"Já vím, Harry. Já vím." hladil mě po vlasech. "Nesmíš na něj tolik myslet."

"O-on t-tam př-řišel." vzlykal jsem.

"O víkendu pojedeme někam pryč. Aby sis od všeho odpočinul, jo?" natáčel si mé kudrlinky na prst.

"D-dobře." zvedl jsem k němu uslzený obličej.

"Sejde z očí, sejde z mysli... Zkus si ho míň všímat."

"Děkuju Nii." objal jsem ho.

*****

Louis

O týden později

Dneska je poslední šance splnit Zaynovu sázku. Harold se mi celý týden vyhýbal, o víkendu někam zmizel s Niallem a na intr se přišel jen vyspat. Musím něco vymyslet.

Zkoušel jsem Zayna několikrát přemluvit, aby od toho upustil, ale je neoblomný. Posmívá se mi, že nám to spolu bude slušet a podobný sračky.

Snažil jsem se Harrymu podbízet, lichotit mu, ale on mě úplně ignoruje. Od té doby, co se rozbrečel u klavíru jsem s ním nepromluvil. Nebo spíš on se mnou.

Myslím si, že přesvědčit ho, aby se se mnou vyspal je víceméně nemožné, ale musím se o to alespoň pokusit.

Musím, protože jinak budu pro smích celému intru.

Chce to nějaký dobrý plán.

Je to krátké, já vím.

No control - chcete 13+?

Love you all, M.